17 října, 2012

Recenze- Temná akademie- Spoutaní


Název:  Temná akademie- Spoutaní
Autorka: Gabriella Poole
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 270
Žánr: dobrodružné, romantické, fantasy
Rok vydání ČR: 10/2012

Anotace:
Před začátkem nového semestru se Darkova akademie stěhuje do New Yorku. Cassie už není nováčkem, který jen tápe. Stala se silnou osobností, odhodlanou skrýt svá tajemství. Poté, co byla přijata mezi Vyvolené, se musí vyrovnat se svými neuvěřitelnými schopnostmi. Její láska ji přivádí do nebezpečí a zlovolný duch v jejím nitru získává stále větší moc. Zvládne se Cassie postavit mocným silám a nenávisti? Zachrání své přátele od strašlivého osudu, anebo je zahubí, aby spasila sama sebe? Kdekoli se objeví Darkova akademie, tam je smrt nablízku..


Můj názor:
Tuto knižní sérii jsem si zamilovala a jak už jsem psala u recenze k prvnímu dílu, absolutně nevím proč. Od druhého dílu jsem tedy očekávala stejné nadšení, ba možná ještě větší, protože co si povídejme, druhý díl už by měl být trochu propracovanější. Na knihu jsem se moc těšila, a když vyšla, hned jsem si o ni u Fragmentu zažádala. Trvalo dlouho, než přišla, ale o to větší moje napětí bylo.
apreciame 
Ze začátku musím podotknout, že jsem absolutně netušila, jakou zápletku bude druhý díl mít, ani anotaci jsem si nečetla, protože jsem chtěla být překvapená. Jen jsem doufala, že celá knížka nebude jen o tom, že se Cassie musí nakrmit. Několik takových knížek už jsem četla a není to dobré. Celý děj se potom tak nějak táhne a nemá to konce. Knížka se parádně čte, vzala jsem ji do ruky a za chvíli osmdesátá strana, ale děj se pořád nehl z místa. Pořád se omílalo to stejné. Řešilo se to stále dokola, rozebíralo do podrobností.

Co se týče stylu psaní, je naprosto jednoduchý, bez jakýchkoli kudrlinek, protáhlých popisů. Celkově stručný. Jak je u některých autorů styl psaní specifický, tohle určitě není autorčin případ. Neříkám, že taková kniha se čte špatně, rozhodně ne, právě tohle je důvod, proč se stránky míhají, ani člověk neví jak. Jen by to občas chtělo, některé situace, které jsou nudné sami o sobě neprotahovat a raději natáhnout ty, které se napětím, romantikou nebo něčím podobným jen hemží.

Likes | TumblrKaždá kniha, co přečtu u mě, podvědomě dostane nějakou nálepku. Jde o to, jestli se mi líbila, jaké byly postavy, ale hlavně, jaká atmosféra z knihy kouká. I Temná akademie jednička měla určitou atmosféru. Takovou napínavou a tajuplnou, plnou tajemství a zádrhelů. Většinou bývá fajn, když ve stejné atmosféře je napsaná celá série. Dvojka ale pro mě právě tuto atmosféru ztratila. Příběh se stal jednotvárným a občas i nezajímavým. Autorka, jak se říká, vařila z vody. Vrhalo to na mě pocit, že se snažila z takové podřadné a menší zápletky vybudovat celou knihu. V průběhu to chtělo nějaké oživení, něco, co by knížku pozvedlo a dodalo jí šmrnc a napětí. Vedlejší zápletku, která by čtenáře nutila číst v době, kdy měla hlavní zápletka dovolenou, jestli chápete, co myslím.

Pořád knize jen něco vytýkám, ale není to v žádném případě tak, že by to byl brak, který se absolutně nedá číst. U této série se stalo zvykem, že se začne něco dít až na konci. A člověk to tak musí brát. Já třeba tuto knihu baru jako naprosto oddechovou. Odpočinu si u ní, občas se i zasměju, u napínavějších částí se mi někdy zatají dech. Není to nic převratného, ale stojí to za přečtení. Částečně u mě dvojka klesla hlavně kvůli tomu, že jsem očekávala víc. Hodně jsem se na ni těšila a obsah mě trochu zklamal. To jsem si potom u konce jen říkala „Aha, to už je všechno.“

Google rezultati pretraživanja slika za http://www.redtennyc.com/wp-content/uploads/2012/05/New-York-12.jpgA teď se konečně dostávám k nějakému tomu pozitivu. Cassie byla v prvním díle slušňačka, s dobrými známkami, stipendistka. Snažila se u všeho najít tu dobrou stranu věci, nejlepší východisko. Takovéhle postavy mě nebaví, není s nimi sranda. Ve dvojce už to naopak bylo o moc lepší. Cassie vyrostla z poslušnosti a její sarkazmus a drzost mě bavila. Často říkám, že i když je v knize hlavní postava, nemusí být vždy na 100% kladná. I postavy v knihách musí dělat špatná rozhodnutí, být drzé, často se vymykat systému. Jinak by nepůsobily reálně.

Postavy:
Cassie- Jak už jsem psala. Cassie se změnila. V prvním díle mi k srdci příliš nepřirostla. Byla to jen jedna z mnoha hlavních postav. Dvojka jí ale dodala nějakou tu barvu a hlavně její ironie mě oslovila. Někdy mě její myšlenkové pochody nebavily a nechápala jsem je, ale řekněme si to na rovinu, i když ji nemám ráda, měla své světlé chvilky :D
Ranjit- Jeho chování, naprosto nelogické a otravné, mě přivádělo k šílenství. Zvlášť na konci. V začátcích jsem ho snášela docela dobře, ale postupem času se z něho stal tedy pořádný vůl.
Richard- Ačkoli se jeví spíš jako záporák (záporáky máme rádi :D) já si ho zamilovala. Jeho šarmantnost, nonšalanci, vlastnost říct věci ve chvíli, kdy se to nejméně hodí. Je nejreálnější. Dělá chyby, stydí se za ně, lituje jich. A tak to má být.
Isabella- No jo, dobrosrdečná spolubydlící, veselá kopa. Velmi sympatická postava. Dokáže obětovat spoustu věcí, pro zachování přátelství. Takového člověka bych někdy chtěla potkat v reálném životě.

Hodnocení:
Co k tomu říct. Děj knížky je takový jednoduchý, nedává se srovnávat s knižními fenomény typu Hunger games, kde je děj spletitý, zamotaný a člověk neví, co se bude dít do posledního okamžiku. Všechny důvody pro a proti jsem zdůraznila v recenzi, proto přejdu rovnou k hodnocení, které je:



2 komentáře:

  1. no první díl se mi moc líbí ale ten druhý podle tvíhu názoru nwm jestly si ho mám kupovat

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já myslím, že pokud se ti líbil první díl, druhý tě asi nezklame. Celá série se nese v podobném duchu :)

      Smazat

Moc děkuji za každý komentář!
Prosím, nepoužívejte možnost 'Anonymní', díky! :)