Hlas měsíčního svitu by C.C. Hunter (RECENZE)

Proč jsem se na knihu vrhla útokem:

Hlas měsíčního svitu je čtvrtý díl světově úspěšné série Shadow Falls. Všechny čtyři díly vyšly u nás v Baronetu a taky to byly moje první knihy, které jsem od Baronetu četla vůbec. Nápad celé série je hezký a zdá se mi, že i celkem originální a já se bez mučení přiznám, že jsem si celou sérii zalíbila. Knihy od C.C. Hunter jsou jedny z těch pohodových, nijak příliš akčních, ale milých a díky hlavní hrdince, která neustále tropí nějaké ‚ptákoviny‘ se v ní mnoha z nás vzhlédne. Já se v ní v několika ohledech vzhlédla také a tak si její příběhy přečtu vždycky moc ráda.

Můj názor:

Pokud už máte za sebou všechny tři první díly, musíte už zhruba vědět, co čekat a co ne. Přiznám se, že znám akčnější knížky, taky knihy se skutečnějšími postavami a když nad tím tak přemýšlím, tak série je tak nějak obyčejná a ne příliš dokonalá. A mně se právě to kupodivu líbí. Ale znáte to, čeho je moc, toho je příliš a zdálo se mi, že V Hlasu měsíčního svitu už to pokulhávalo čas od času nějak moc.

Že autorka moc ráda chodí kolem horké kaše a neustále se babrá v problémech a pocitech hlavní hrdinky- to už je poměrně známé z předchozích dílů. Ale tentokrát jsem z toho vážně měla občas chuť začít křičet. Kdybyste totiž v knize například proškrtaly všechny pasáže, kde Kylii popisuje, jak se cítí, co si myslí nebo jak se pořád nemůže rozhodnout, myslím, že by z celé knihy zbyla jenom chabá kostřička. Celkově se čtvrtý díl vlekl asi nejpomaleji, měl ze série prozatím nejmenší spád a chvilkami jsem měla nutkavou potřebu ho na chvíli odložit. Jednoduše tentokrát ne zrovna jedna z knih, kterou bych zhltla jedním dechem.

V druhé polovině (Díky bohu) chytá autorka druhý dech a konečně (konečně!) se začíná něco pořádného dít. Do té doby to bylo opravdu slabé a já měla chuť díl nazvat nejhorším ze série. Abych to ale neměla tak jednoduché, druhá polovina byla o moc lepší, uvážlivější a napínavější. Konečně se přestalo o akci mluvit a akce tam i byla.

Co se hlavních hrdinů týče, nedá se říct, že bych je nesnášela, ale taky nemůžu říct, že bych si je kdoví jak oblíbila. Na druhou stranu je pravda, že ukazují, že lidé nejsou bezchybní, že každý máme vlastnosti, za které se stydíme. Každý měl nějakou specifickou vlastnost, věc, ve které se snažil zlepšit, udělat ze sebe lepšího člověka. To se mi líbilo, ten příslib reality.

Hodnocení:

Mělo to super atmosféru a ke konci mi to připomnělo, proč mám tuhle sérii tak ráda. Bohužel byla tentokrát zápletka trochu vyumělkovaná a mně jednoduše nesedla. Co se napětí týče, byly minulé díly určitě o něco lepší, ale tentokrát jsme se alespoň konečně něco dozvěděly a já mám takové tušení, že pátý díl určitě bude stát za to.

6,5/10

Pohled na sérii:

Zdroj obrázků

Knihu můžete koupit zde

!Moc děkuji nakladatelství Baronet za poskytnutí recenzního výtisku!