Recenze- Krvavá romance- Polibek nesmrtelnosti

Recenze- Krvavá romance- Polibek nesmrtelnosti

Název: Krvavá romance- Polibek nesmrtelnosti

Autorka: Alice Moon

Nakladatelství: Fragment

Počet stran: 247

Žánr: Fantasy, YA, Romantické

Rok vydání ČR: 2012

Anotace:

Jako by nestačilo, že je Sára osamělá a nemá mnoho přátel, neustále ji navíc pronásledují hororové sny. Když na začátku školního roku nastoupí do Sářiny třídy nový kluk Dustin, její život se převrátí naruby. K tajemnému spolužákovi ji něco nevysvětlitelně přitahuje. Zdá se jí, že je spojuje jakési neznámé, velmi silné pouto. Sářina jediná kamarádka May se jí však snaží Dustina rozmluvit. Co před Sárou skrývá? Kdo je záhadný Dustin a jaké je jeho tajemství?

Co říkají ostatní?

Celkově kniha není oblíbená, co jsem tak četla tak si ji zamilovalo opravdu málo lidí. Většina měla problém přehoupnout se přes padesátou stránku. Bloggeři ji většinou hodnotí dvoumi nebo třemi hvězdičkami. Na databázi knih ale knížka získala 60% na CBDB.cz má hodnocení stejné. A jak jsem si s knihou poradila já? Přidám se ke skupině odsuzujících nebo ne? Dozvíš se o kousek dole.

Můj názor:

Možná už někteří z Vás vědí, že jsem zasedlá na upíry. Mám na ně svůj vyhrazený názor. Vlastně ani ne tak na ně, ale na autory, kteří je stvořili. Pokud je upířina dobrá, ráda si ji přečtu, ale musí mít originální příběh, nové a neokoukané postavy a hlavně hlavu a patu. A teď jestli se tato kniha k takovým řadila.

Každá kniha nějak začíná, takže začnu nejprve kritizovat začátek. Když jsem četla první řádky, měla jsem na tváři zachmuřený výraz. Bylo to všechno až příliš emotivní. Nechápejte mě špatně, když ve Vás kniha vyvolává pocity, je to samozřejmě dobře, ale tohle bylo moc, přílišný nával pocitů. Navíc jsem chtěla jednotlivé postavy poznávat postupně, ale informace mi byly podávány drasticky a trochu jak na zlatém podnose. Chtěla jsem si věci domýšlet, pátrat, ale nebylo mi to umožněno.

Postupně jsem se začítala hlouběji a hlouběji. Tedy, začítala je silné slovo. Škobrtala jsem k prostředku knihy. Nehledě na to, že mi kniha hned anotací připomněla Stmívání, snažila jsem se na ni nahlížet objektivně a bez předsudků. Ale prostě jsem to nezvládla. Čím hlouběji jsem byla, tím větší podobnost jsem shledávala. Přišlo mi, jakoby se autorka za každou cenu chtěla zapojit do vřavy kolem upírů a tak napsala a použila první příběh, který ji napadnul. Osamělá dívka, téměř bez přátel, záhadný kluk s mystickým tajemstvím, navíc se dívce vyhýbá a snaží se od ní držet dál. Odlišnosti začnu shledávat až po delší době, i když jen malé. Celkově to na mě působilo jako smíchaných několik příběhů do sebe a trochu upravených.

Zároveň, na rozdíl od ságy Stmívání pro mě knížka byla nudná, bez akce a musela jsem od ní neustále odcházet ke knížkám jiným, abych se udržela plně při smyslech :DD. Vážně jsem se snažila najít něco výjimečného, co by mě nadchlo, při čem bych si říkala „Páni, to byl nářez“ nic jsem ale nenašla. A i když vím, že tajemství bylo v knížce až až, bylo pro mě podáno nezáživným a nudným způsobem, který mě nepřinutil se ke knížce s nadšením vracet. Způsob jakým byla psaná mi v zásadě nevadil, kromě chyb, které jsem už vypsala.

Konec jsem prakticky mohla očekávat, takový, jaký byl. Přišlo závěrečné odhalení, dojemné říkání si pravdy a nakonec i nějaké to otevřené připravení na další díl, nic neočekávatelného, ale taky nic neobvyklého.

Hodnocení:

Jak už jste z mé recenze pochopili, knížka mě neoslnila a bylo zvláštní, že i když jsem proti upířinám zaujatá a vždy je hravě přečtu, tuhle ne. U této knihy mi to prostě škobrtalo a nebylo to čtení dle mého gusta. Myslím, že má vycházet druhý díl, ale ještě se zamyslím, zda si ho vážně přečíst, hodnotím knihu takto: