Vzkříšena za úsvitu by C.C: Hunter

Proč jsem se na knihu vrhla útokem

Ze začátku byl nájezd na tuto sérii vlastně jen takovou náhodou. Pustila jsem se do ní čistě ze zvědavosti, neočekávajíc žádné nadšení, nebo extra napětí. Oslnila mě jen anotace, která slibovala docela slibný děj a tak jsem si řekla, proč to nezkusit. Stala se z toho taková moje osobní závislost. Po přečtení prvního dílu jsem se opravdu nemohla dočkat dalších dílů. Proto se z počáteční zvědavosti stala nutnost sérii dočíst. Druhý díl mi padl do rukou díky nakladatelství Baronet, se kterým spolupracuji. Musím říct, že jsem netušila, že vydávají tolik skvělých knih. Tato série mě o tom ale přesvědčila.

Můj názor:
Na začátku chci říct, že já osobně mám na tuto sérii už touhle dobou udělaný svůj kladný názor a tak se moje povětšinou negativní připomínky na knihu můžou zdát matoucí. Je to proto, že této knize toho jde opravdu hodně vytknout, ale celkově to zachraňuje to, že jsem ji začala číst s tím, že v ní neobjevím žádné druhé Hunger games, nebo Vampýrskou akademii. Je to jednoduše pohodová série, u které se zasmějete, občas pobavíte nad naivitou postav, možná přijde někdy i úlek. Abyste mě pochopili správně. Pokud začnete sérii číst s nějakým větším očekáváním, pravděpodobně budete zklamaní. 

Je to jedna z těch knih, které jsou naprosto pohodové, čtou se bez větších problémů, člověk se snadno nechá tzv. unášet proudem. Na konci ale zjistíte, že jste se při čtení sice bavili, ale vůbec nic jste se nedozvěděli.

Proto se na sérii dá nahlížet z dvou různých úhlů. Buď berete v potaz, že se vám kniha dobře četla a ani jste nepostřehli, že jste na konci a nebo si vyberete zápornou stránku věci, a knihu zhodnotíte jako nudnou, bez jakéhokoli většího smyslu.

Možná je to právě tím, že jsem neočekávala žádný zázrak, takže mě knihy příjemně překvapily. Po prvním díle jsem byla mírně zmatená a nějakou chvíli jsem nevěděla, co si o tom všem myslet, ale pokud stále váháte, druhý díl vás o humornosti série přesvědčí.

Co nás ale provází každou stránkou knihy, jsou nezodpovězené otázky, tajemství a odpovědi poletující někde kolem, kde je nemůžete pochytat. Je od autorky sice pěkné, že na nás chrlí jednu záhadu za druhou, ale potom se v tom já jako čtenář začínám ztrácet a nevím, nad čím přemýšlet dřív.

Hlavní hrdinka Kylie byla poměrně příjemná postava, taková zvláštně obvyklá, ničím zajímavá. V jejích pocitech, problémech a schopnostech jsem se časem taky začala ztrácet. Bylo toho nahuštěného příliš na sobě, proto to potom působilo dojmem přeplácanosti.

Musím říct, že závěr byl o mnoho lepší než v prvním díle. Byl víc napínavější, i když pořád dost předvídatelný.

Hodnocení:

I když už mě C.C. Hunter přesvědčila o svém talentu, pořád čekám víc. A taky věřím, že to „víc“ přijde. Vidím ten pokrok, mezi prvním a druhým dílem, jako by se autorčin talent ještě víc rozvinul. A jestli to takhle půjde i dál (a já doufám, že půjde) bude třetí díl pecka. Proto hodnotím následovně a nechávám si tak ještě nějaký ten „fuk“ na ostatní díly:

710

Trailer ke knize:

!Děkuji nakladatelství Baronet za poskytnutí recenzního výtisku!