Léto, kdy jsem zkrásněla by Jenny Han (RECENZE)

Proč jsem se na knihu vrhla útokem

Léto, kdyjsem zkrásněla je také jedna z knih, která ležela na vrcholu mé stále zvětšující se výpůjčky z knihovny. Upřímně jsem sama sebe překvapila, když jsem si knížku nakonec půjčila, protože, ač hodnocení a reference jsou dobré, románky už mě dávno přešly a tohle vypadalo přesně jako věc, kterou si NECHCI přečíst. Znáte to, přeslazený, ufňukaný text, jímž Vás provází ještě ufňukanější puberťačka s problémy s akné a laky na nehty. Moje doba dívčích románků už pominula, ale na malou chvíli jsem se zkusila si znovu připomenout a zjistila jsem, že vrátit se čas od času ke starým zvykům nemusí být špatné.

Můj názor:

Na zadní straně obálky můžete vidět napsáno: „Léto, kdy jsem zkrásněla, nabízí neodolatelnou kombinaci- dům na pláži, letní lásku, nesmrtelné přátelství. A omamně sladké čtení.“- Deb Caletti. Opravdu mi občas přijde, že to s tím vychvalováním od ostatních autorů trochu přehání. Ano, omamně sladké čtení to rozhodně bylo, to nepopírám, ale možná spíš v tom špatném slova smyslu. Pod pojmem ‚beletrie pro dívky‘ nebo ‚dívčí román‘ si představím slaďárnu, kde najdeme hodně romantiky, možná nějaký milostný trojúhelník a hlavní hrdinku toužící po lásce. Když to zkrátím, řekla bych, že v každé Young Adult knížce se nachází víc romantiky než zde. A tam k tomu máme navíc ještě napětí, akci a nebezpečí.

Prakticky nám hlavní hrdinka Belly vykládá o létech strávených v domě na pláži, neustále jakoby ‚ospravedlňuje‘ svoje jednání a chodí kolem horké kaše. V knížce se vůbec nic nedělo, děj jakoby zamrznul na jednom místě. Čas od času nějaký ten rozhovor, který nám toho moc nepověděl a Bellyino vyzpovídání z trochu přehnaně vykreslených citů. Ani jsem se nenadála a najednou jsem zjistila, že je půlka léta pryč a já vlastně vůbec nevím, o čem čtu. Jako by to celé nemělo žádnou vyšší pointu.

Anotace nám slibuje, vtipnou, svéráznou hlavní hrdinku a příběh o dospívání, ve kterém se každá mladá dívka vidí. Mně hlavní hrdinka přišla spíš velmi nemotorná, neuměla se vyjádřit a ani se nedivím, že ji pořád její kamarádi nazývali ‚dítětem‘. Její chování tomu totiž opravdu napovídalo. Mezi jednotlivými kapitolami, kdy jsme se vraceli do minulosti, kde bylo Belly třeba devět let, jsem v jejích názorech a postojích nezaznamenala vůbec žádný rozdíl. A pokud jde příběh o dospívání- no, řekněme, že jsem díky anotaci čekala od příběhu trochu víc.

Hodnocení:

Na druhou stranu, kdo hledáte něco jednoduchého, na odlehčení mezi náročnějším čtením, tohle asi bude to pravé. Je to taková jednohubka, nad kterou se možná i trochu zasmějete, zasmutníte a odreagujete se. Je to čistě jednoduchý příběh ze života, života dívky, kde se nic moc neděje. Autorka to pojala jednoduše, styl psaní taky není nijak závratný a hlavní postavy se dají přežít bez toho, abyste jim chtěli utrhnout hlavu (což se cení). Navíc, když knížce věnujete jeden den, což bohatě postačí, tak za zkoušku to stojí. Třeba se Vám příběh ‚svérázné‘ Belly zalíbí a budete si chtít přečíst další díl (Bez tebe to není léto). Já určitě chci, i kdyby to mělo být jen ze zvědavosti.

6/10

Trailer ke knize:

Pohled na sérii:

Knihu koupíte zde

Zdroj obrázků zde