Polibek pro Annu by Stephenie Perkins (RECENZE)

Proč jsem se na knihu vrhla útokem:

Můj repertoár knih, které většinou čtu je až po vrch nacpaný všelijakými sci-fi a „fantasmagořinkami“. Člověk, aby z toho dočista nezblbnul, musí občas sáhnout i po trochu jiném druhu literatury. A vzhledem k tomu, že já a klasika pro zatím nijak moc dohromady nejdeme, rozhodla jsem se to všechno proložit nějakou typickou slaďárnou. Když mi pod ruku přišel Polibek pro Annu, musela jsem děkovat našemu CooBoo a hned jsem věděla, že to bude to, co jsem hledala.

Můj názor:

Příběh Anny začíná příjezdem do Francie. Vstup do příběhu byl trochu násilný, jako by nás autorka do knihy tak nějak nastrčila se slovy „Dělejte si, co chcete.“ Myslím ale, že právě toto měl začátek knížky vyjadřovat. Anna sama byla do Francie nacpána proti její vůli a takový ten pocit osamělosti, zranitelnosti a zmatenosti byl zřejmě na místě. Rodiče Anny ji do Francie poslali s tím, že je to skvělá příležitost a ona alespoň pozná nové kultury. Osobně mi tohle, stejně jako začátek, přišlo trochu nastrčené a nereálné. Neznám moc rodičů, kteří by své děti nutili k přechodu na jinou školu, nebo odchodu z domova. Spíš to většinou bývá naopak.

Jestli Vás ale začátek znepokojí stejně jako mě, bezprostřední pokračování by Vás zase rychle mělo uklidnit. Anna vypráví svůj příběh strašlivě lehce, jednoduše i složitě zároveň, způsobem, který promlouvá ke každému puberťákovi. Autorka kašle na zdvořilosti a vypráví prostě tak, jako by to udělal každý náctiletý. Obdivuji, že se dokázala do dole teenagera takto vžít a napsat příběhem s jiskrou.

Myslím, že dívka (nebo vlastně i kluk) téhle doby, která/ý nemluví vždycky slušně a spisovně si knížku oblíbí už jenom proto, že její hrdinové nejsou ideální. Nejsou dokonalí, nejsou to andílkové, kteří by z pusy nikdy nevypustili žádné sprosté slovo. Jsou to obyčejní lidé a žijí svoje životy podobně, jako my.

Kniha není vůbec krkolomná, má spát, čte se neskutečně rychle a dobře. Jakmile nasednete na vlak s názvem „Polibek pro Annu“ nebude z něj chtít vystoupit ani potom, co už dojede na konečnou. V příběhu najdete trošku od každé té emoce – bude Vás mrazit z toho, jak příběh dokáže být veselý a radostný a vzápětí se přemění na úplně vážný. Budete se smát, bude se Vám možná občas chtít mlátit hlavou do zdi ale i přesto všechno si tu jízdu užijete. Autorka totiž dokázala z obyčejných životů a obyčejných lidí, které je žijí vytvořit úplně neobyčejnou a výjimečnou knihu!

Každý máme své kladné i záporné vlastnosti. Víme, co je naše slabost a v čem jsme naopak dobří. Hlavní hrdinové v knížce Polibek pro Annu to věděli také a to je jeden z důvodů, proč působili reálně. Často v knize můžete pozorovat, jak dělají špatná rozhodnutí, nebo jak se vydávají špatnou cestou, ale stejně jako tomu nemůžeme zabránit v reálném životě, nemůžeme tomu zabránit ani v knize. Musíme jen sledovat, jak si tou cestou projdou a nakonec vyjdou na konci příběhu. Anna byla pohodářka, sympatická holčina s podmanivými sny a přirovnáními. Rozhodně bych si takovou dívčinu oblíbila i v reálnu. St. Clair mě překvapoval stránku za stránkou víc a víc a nakonec jsem si ho vážně oblíbila. Měl toho pod povrchem mnohem víc, než ukazoval.

Hodnocení:

Polibek pro Annu je příběh z této doby, ukazuje na to, jak na nás její vlivy působí. Vypráví příběh několika teenagerů - se všemi jeho klady a zápory - který je tak chytlavý, že si často budete na jejich místě představovat sami sebe. Nehledejte v příběhu nic víc. Možná se nedočkáte žádných přespříliš překvapivých a napínavých scén, ale můžu Vám zaručit, že si knihu užijete a za žádných okolností se nebudete nudit.

8/10

Zdroj obrázků zde a zde
Knihu můžete koupit zde