14 srpna, 2013

Blogtour s Julií Kagawou (6)- Ze zákulisí nakladatelství

O blogtour se můžeš dozvědět víc v úvodním článku

Nevím, jak Vás, ale mě vždycky zajímalo, jak to vypadá v zákulisí nakladatelství. Co předchází tomu, kdy se knihy dostanou na pulty knihkupectví, co se děje za zdmi nakladatelství a jaká 'tajemství' skrývají. Díky nesmírné ochotě Míši z Knižního klubu máte dneska možnost si na tyto otázky alespoň trochu odpovědět. Já osobně jsem byla tím, co pro nás Míša sepsala nadšená a doufám, že vy budete taky!

Kniha očima vydavatele
Vydává se pořád víc a víc knížek. Když jsem se teď dívala na statistiky na internetu, našla jsem naprosto ohromující čísla – ve Spojených státech třeba ještě před pár lety vycházelo kolem osmi set knih denně. Dnes je to číslo pravděpodobně už o dost vyšší. U nás se to v podstatě moc neliší, někdy v soupisu toho, co v daný den vyšlo, vidím i třicet knih...

Jak se v tom moři papíru vůbec orientujete? 
Asi celkem snadno – to, co vás opravdu zajímá, si najdete sami, a k tomu vám třeba něco padne do oka z reklam nebo přímo v knihkupectví. Možná vás však přece jen někdy napadne, proč vyšla právě tato knížka a ne jiná, nebo třeba kdo vlastně rozhoduje o tom, že z těch osmi set knížek z americké nabídky se přeložila právě ta, kterou držíte v rukou...

Jak vybrat tu správnou?
Pro každého vydavatele ta záplava knižních novinek představuje obrovskou radost – pořád se něco děje, každou chvíli nějaká menší či větší senzace, krásné nové knížky, přísliby nových příběhů. A na druhé straně si z toho samozřejmě občas trhá vlasy. Jak vybrat tu správnou, která by se v překladu mohla líbit i u nás? Bude o ni dost velký zájem na to, aby se vrátily náklady za autorská práva?

Naši redaktoři pochopitelně sledují zahraniční bestsellerové žebříčky a také navštěvují knižní veletrhy, kde jim vydavatelé z různých zemí sami nabízejí tituly svých autorů. To jsou dva informační zdroje, kde může redaktor natrefit na něco zajímavého, co pak navrhne na redakční radě. Když jsem se na to teď ptala naší šéfredaktorky Šárky, dodala, že tipy na dobré knihy dostáváme také od skautů – vyhledávačů –, a samozřejmě návrhy přímo od čtenářů jsou rovněž srdečně vítané. Ne všechno, co nám kdy nějaký čtenář napsal, vyšlo. To jednoduše nejde. Ale každému takovému tipu zvenčí věnujeme pozornost.

Originál si většinou přečte někdo z nás, abychom se snáz mohli rozhodnout. Někdy taky počkáme na odborný posudek. Dva jsem třeba psala i já, není to nic složitého, ale dotyčný by měl mít přehled o reakcích zahraničních čtenářů a také o situaci na našem knižním trhu, aby mohl dost dobře odhadnout, jestli tady kniha má šanci. Takhle se vám například dostane na stůl další upírský příběh. Víte, že tento žánr nedávno prožil svůj boom, což je výhoda, na druhé straně, možná už toho čtenáři a čtenářky mají dost... To je těžké rozhodování. Velkým pomocníkem jsou komentáře na Goodreads i na Amazonu. Ano, na ta dvě místa se chodíme dívat nejspíš ještě častěji než vy J

Při posuzování knihy se hledí na nejrůznější věci. Některé příběhy jsou třeba příliš úzce spjaty se svým původním prostředím – například v románu Terapie láskou jsou celkem časté zmínky o americkém fotbalu. Ty mají smysl pro americké čtenáře, nám nic neřeknou, ba dokonce nám možná budou na obtíž, je-li jich tam příliš. Na druhé straně, kniha má naprosto výjimečný příběh s neotřelou zápletkou – a to je velká výhoda.

Podobných drobností, jež vychylují misky vah, může být spousta. Nejjednodušší to je, když máme před sebou bestseller, ale takový, co způsobil v zahraničí tak velkou senzaci, že se už teď na něj těší i naši čtenáři tak tomu bylo třeba u Padesáti odstínů šedi nebo u Greenových Hvězd. Jenže takové lahůdky si zase nechtějí nechat ujít ani ostatní vydavatelé, takže je třeba připravit se na těžký boj.

Přichází řeč na obálku
Když se zahraničním vydavatelem dohodneme koupi práv na překlad, přichází řeč ještě na obálku – tu totiž nedostaneme automaticky a práva k ní je většinou třeba zakoupit zvlášť. Někdy je, ač krásná, opravdu příliš drahá. To by neúměrně zvedlo výrobní cenu. V tom případě je rozumnější udělat si vlastní – díky tomu pak také prodejní cena knížky může být nižší, a tedy výhodnější pro čtenáře. A konec konců – původní obálka stejně není vždycky hezčí než její česká sestra, no ne? Občas se nám taky povede!

Návrh obálky i vnitřku připraví grafici, ať už přímo u nás, nebo externisté. Redaktor jim poskytne všechny potřebné texty a také informace o obsahu knihy, aby podle příběhu a žánru mohli vypracovat návrh. Nevím, jak je to jinde, já se o tom nejčastěji bavím s Vojtěchem, redaktorem z vydavatelství Ikar – každou chvíli si z toho rve vlasy a pláče do talíře u oběda, že si nějaký grafik zase myslel, že všechno ví líp, a nedržel se instrukcí, výsledek vypadá hrozně, to v žádném případě nemůže jít do tisku, co si teď počneme, a tak podobně. Na druhé straně, každému redaktorovi na titulech jemu svěřených logicky záleží, tak to občas možná trochu přehání... J

Grafické návrhy pak ještě putují některým z výše postavených lidí ke schválení. Poslední slovo má tedy vždycky šéf. V momentě, kdy se náhled obálky objeví na internetu, už je na změny samozřejmě pozdě, názory čtenářů však přesto sledujeme. Všechny komentáře z e-shopu, které se týkaly obálky prvního dílu Nástrojů smrti, jsem posílala přímo redaktorce. A pokud si někdo všimne připravovaného titulu hodně dopředu, může se stát i to, co před pár dny. Našla jsem komentář u knihy Angelopolis, kde se čtenář ptal, jestli bude obálka stejná jako u slovenského vydání. Prý se mu moc líbí. Zeptala jsem se redaktorky a ta řekla, že ji to ani nenapadlo, ale proč ne, zkusí to navrhnout.

Tohle je jenom pár poznámek k tomu, jak vzniká nová knížka, jinak by se k tomu určitě dalo říct mnohem víc. Možná příště J Dovolím si poděkovat Zuzce, že s tímto nápadem přišla, a především za to, že díky jejímu energickému rozhodnutí zachránit Kagawinu železnou sérii najednou celá redakce stála v pozoru. Ať už to dopadne jakkoli, je skvělé vidět, jak daleko může vést láska ke knihám...
Míša
'Počešťování' jmen autorek
Na tuto moji otázku odpověděla Míša takto: Nevím, popravdě, já jsem Slovenka a u nás byla donedávna spisovná forma pouze s –ová. Nebylo na výběr, pokud chtěl člověk psát spisovně. Ale poslední dobou se to uvolnilo a myslím, že tady v ČR o takhle striktních opatřeních nikdy ani nebyla řeč.
Pan redaktor k tomu dodává: Záleží na vkusu každého redaktora, resp. korektora, překladatele... Žádný mustr na to není, spíše jde o cit – pokud ty jména přijdou těm, kdo se na knize podílejí, dostatečně „běžná“, tj. zní to celkem normálně, i když se to přechýlí, přechyluje se. Řeší se to případ od případu. Já v tom nechávám volnou ruku překladateli + redaktorovi  +korektorovi --> v případě, že se neshodnou, rozetnu to já.

Tímto bych i já moc ráda poděkovala Míši za její ochotu, rozhodně jsme se toho hodně nového dozvěděli. A teď se ptám Vás, co na to říkáte? Představovali jste si to jinak?


10 komentářů:

  1. díky za článek, ráda jsem nahlédla pokličku vydávání knih:) nevěděla jsem třeba že se práva na obálku kupují zvlášť - už aspoň vím, proč je naše někdy jiná. Doufám, že Železná série bude vydaná celá, protože na ni stále nedočkavě čekám :)

    OdpovědětVymazat
  2. Super clanek, moc rada jsem se zase dovedela neco noveho a doufám, že se podaří sérii Železná víla "zachránit" a dovydají nám ji..:)

    OdpovědětVymazat
  3. Moc pěkný a zajímavý článek :) Dneska mi přišel Železný král a Železná dcera, tak doufám, že nakladatelství sérii nakonec dovydá :)

    OdpovědětVymazat
  4. Perfektné! Míša je skvělá, prozradila spoustu věcí, ke kterým se my jakožto běžní čtenáři nedostaneme :) a souhlasím, že české publikum je úplně jiné než to americké (potažmo pak třeba britské či nějaké jeeště úplně jiné) .. znám spoustu knih, které v zahraničí slavily extrémní úspěchy a u nás se prostě nechytly :)

    OdpovědětVymazat
  5. Opravdu skvělý článek, jsem ráda, že jsem se mohla dovědět tyto všechny informace.. =)

    OdpovědětVymazat
  6. Perfektní článek. Moc ráda jsem si přečetla jak to ve vydavatelství chodí.

    OdpovědětVymazat
  7. Zajímavý článek. Díky za něj! ;)

    OdpovědětVymazat
  8. Ahoj, někde jsem četla, že jsi přesvědčila Knižní Klub, aby dovydal poslední dvě knížky, samozřejmě jen v malém množství. Je to pravda? A jestli ano, dají se ty knížky někde sehnat? Moc díky za tvou snahu, protože moje angličtina vážně není tak dobrá, abych si knížky překládala sama...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, to je mi líto, ale asi jsi slyšela špatně. Zda knížky Knižní klub dovydá je zatím v oblacích. Jde o to, jestli se zvýší prodej prvních dvou dílů, jinak by pro ně vydání dalších dvou nebylo výhodné.

      Proto by bylo fajn, dát o sérii vědět všude možně :)

      Vymazat

Moc děkuji za každý komentář!
Prosím, nepoužívejte možnost 'Anonymní', díky! :)