17 října, 2013

Indigové kouzlo by Richelle Mead (RECENZE)


Proč jsem se na knihu vrhla útokem
To snad ani nemusí být otázka! Miluju jak Richellino psaní, tak všechny její knihy, takže přečtení tohoto skvostu prostě bylo úplně jasné! Knihu jsme navíc již jednou četla v angličtině, což pro mě byl značně vrcholný výkon, takže česky už to byla taková třešnička na dortu!

Můj názor:
Jak už jsem psala v úvodu, Richelle Mead je jedna z mých nejoblíbenějších autorek, miluju to, jak píše, jakou reálnost a vášeň dává svým příběhům. Zamilovala jsem si Vampýrskou akademii a všechny její hrdiny a stejně tak jsem propadla i Pokrevním poutům. Osobně jsem toho názoru, že každá z těchto dvou sérií je trochu jiná, nedá se soudit a porovnávat. Pokrevní pouta jsou odlišná, mají jinou strukturu, jinou atmosféru a samozřejmě jiné hrdiny, což atmosféru dotváří. Když jsem četla Indigové kouzlo, byla ta odlišnost hodně patrná. Právě třetí díl této série začíná nabírat na obrátkách a Richelle rozviřuje vody a ukazuje, jak se nemožné stává možným.

Musím se přiznat, že bezprostředně po dočtení jsem byla malinko zklamaná. Zápletka mi nedala úplně všechno, co jsem očekávala. Ale po pár dnech, kdy se mi to rozleželo v hlavě, jsem zjistila, že jsem vlastně už dlouho žádnou knihu nečetla s takovým nasazením. V Indigovém kouzlu se odehrává hodně změn. Přetváří se charaktery, možná se mírně změnila i struktura příběhu a atmosféra. Do knihy přibylo spoustu nových tajemství a zákoutí, různé odbočky v příběhu, se kterými si myslím, že se budeme ještě v příštích dílech potýkat. Každopádně, Richelle se s tím porvala možná trochu agresivně a tak je zřejmě na každém čtenáři, zda ty změny přijme s klidnou tváří, nebo se nad nimi bude zlobit.

Chtěla bych určitě podotknout, že ačkoli překlad nikdy není to, co originál, tady byl hodně povedený. Jako člověk, který četl jak anglickou, tak českou verzi musím říct, že byl příběh zachován přesně tak, jak byl a překladateli/překladatelce rozhodně míří pochvala.
Co se mi skutečně v příběhu líbilo, bylo jiskření mezi Sydney a Adrianem. Jejich vztah je naprosto skvělý, pulzující a vášnivý, ale přesto ostýchavý kvůli mnoha překážkám, které ve svých životech mají. Každý milovník této dvojice si knihu zákonitě musí užít už kvůli nim!

Na tento odstavec jsem se těšila snad nejvíc! Jestli jsem do tohoto dílu neměla naprostý „crash“ na Adriana, teď už ho určitě mám. Ten človíček má neskutečné kouzlo, které se vážně nedá získat, s takovým už se člověk rodí. Obdivuju Richelle, že dokázala takový charakter vytvořit a udržet ho během všech těch knih stejný. Přesto jsou na něm ale patrné změny díky tomu, jak vyrůstal a učil se toho o lidech čím dál víc. Je vtipný, přidrzlý, arogantní a přes příliš sebevědomý, ale já si ho zamilovala. Nechybí mu totiž ani vlastnosti jako laskavost, obětavost a ten pravý a nefalšovaný „ochranářský pud“. Jeho hlášky mi dokázaly rozzářit den!
Sydney je už od začátku ten učící se typ, ta která dodržuje pravidla. Jde o věc vkusu každého z nás, a jestli si ji oblíbíme, záleží čistě na tom, zda máme podobné lidi rádi nebo ne, i v reálnu. V tomto díle si Sydney prošla mnoha změnami, musela toho mnoho přijmout a změnilo ji to, opravdu ano. Často se nechovala tak, jak jsme zvyklí, ale řekla bych, že malý obrat je dobrý, že? Zůstaly jí ale všechny ty dobré vlastnosti a stále řešila věci s klidem, což na ní obdivuju!

Hodnocení:
V tomto díle je to zaměřené spíš na odkrývání tajemství, přeměnu charakterů, přespříliš napětí a akce se tentokrát čtenáři nedostane. Pokud ale máte rádi Richelle Mead, způsob, jakým vypráví, potom si jsem téměř jistá, že si najdete něco, co Vás v Indigovém kouzlu zaujme. Zrovna tohle je totiž kniha (série?) u které radím, raději si ji přečtěte sami a uvidíte. Protože u Richelle nejde jen tak jednoduše knihy rozdělit na dobré a špatné.
9/10

Teaser trailer 1 ke knize:

Zdroj obrázků
Knihu můžete koupit zde

2 komentáře:

  1. Já miluji (a to 100%) Adriana a to jsem četla jenom Vampýrskou akademii a hrozně moc mi vadilo, jak to kvůli němu skončilo, ale pokud tato série se konečně zaměří na jeho štěstí, tak to si opravdu musím přečíst! A ještě když to tak hezky chválíš :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Už ve Vampýrské akademii měl Adrian svůj šmrnc, jenže tam jednoduše neměl šanci. Rose a Dimitrij byla dvojka vyloženě stvořená pro sebe.
      Jsem proto taky hrozně ráda, že tuhle sérii autorka napsala :)

      Vymazat

Moc děkuji za každý komentář!
Prosím, nepoužívejte možnost 'Anonymní', díky! :)