Dvě zrcadla by Karolina Limrová (RECENZE)

Proč jsem se na knihu vrhla útokem:

Upíry je knižní trh doslova zahlcen a já jsem na tyto potvůrky už mírně alergická. To ale vůbec neznamená, že bych nebyla zvědavá na to, jak takovou upířinu pojme každý jednotlivý autor. Často totiž vůbec nemusí být na škodu dát šanci něčemu o čem jste si mysleli, že Vám moc nesedne.
To ale není případ této knihy. Měla jsem už od začátku velká očekávání a vážně jsem byla zvědavá, jak si takovou pořádnou upířinu představuje naše česká autorka Karolina Limrová.

Můj názor:

Měla jsem u sebe knihu asi dva měsíce, jako recenzní výtisk od Hostu. Ze začátku se mi vůbec nedařilo se pořádně začíst. Pořád jsem od knížky odskakovala a docela nerada se k ní vracela. Ale jak mi napsala jedna slečna, na Dvě zrcadla je třeba mít náladu. Jakmile jsem přečetla prvních pár stránek a dostala se k okrajovému ději, jenom jsem si řekla: „Páni!". S mírným zklamáním musím podotknout, že okrajové nadšení ale časem opadlo. Příběh se po delší době stává trochu .monotónní a mě samotné dělalo velké problémy udržet u knihy pozornost. S člověkem to potom lomcuje nedočkavostí, jak už se těší na nějakou akci a nebezpečí, které přece upíry taky provází.

Naštěstí to celé vynahradila atmosféra. Chvilky, kdy jsem se nudila vyplnila touha a tajemství obestírající celou knihu. Nebylo to něco, z čeho bych si samým překvapením nebo napětím sedla na zadek, ale znáte to - příjemné čtení, které ve čtenáři zanechá příjemný pocit. Zápletka byla velmi jednoduchá, ale jakýmsi způsobem milá. Z této knihy jakási krása v jednoduchosti přímo patří.

Pokud stejně jako já čekáte jednosměrnou jízdenku skrz knihu, budete stejně překvapení jako já. Protože tento "vlak" s Vámi pojede do začátek a nakonec se i vy odkloníte od přímé linie příběhu. Kniha měla několik bočních zápletek, které tvořily pěknou kulisu. Stejně tak to bylo s kapitolami, kde jsme se vraceli do minulosti. Zároveň byl příběh okořeněný o jeden zvláštní prvek, který nejeden čtenář asi nečekal.

Kate byla až příliš chápavá, příliš tolerantní a příliš… umělá a nereálná. Nevím, který skutečný člověk, by se s oznámením, že jeho přítel je upír takto lehce smířil.

Joshua byl jednoduše tajemný chlapík s tajemstvím, plný vinny a odsouzení. Často tuto vinnu ve svých myšlenkách dával najevo a mnohokrát už jí v knize bylo přespříliš. 

Co se Dannyho týče - být v milostném trojúhelníku s upírem holt není nikdy lehké. Byl to pohodový chlapík jehož myšlenkovým pochodům jsem rozuměla nejvíce a byl nemírně sympatický. Působil jako skutečná lidská bytost (ano, vzhledem k žánru knihy je to trochu ironické).

Hodnocení:

Pro mě byla tato kniha něčím odlišným mezi tolika stejnými knihami - pokud víte, jak to myslím. Díky ní jsem si také uvědomila, že ne vždy je potřeba tuna nebezpečí a ohrožení života, aby kniha vynikla a byla dobrá. Jsem jakýmsi způsobem hrozně pyšná, že něco takového sepsala česká autorka a musím si někam zapsat, abych si co nejdříve přečetla druhý díl.

Chtěla bych ještě podotknout, že příběh je skutečně jistými znaky podobný sérii Stmívání, ale také se jí v hodně ohledech liší, takže bych to určitě neházela do stejného pytle.

6/10

Zdroj obrázků

Knihu můžete koupit zde