Zobrazují se příspěvky se štítkemBeletrie. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemBeletrie. Zobrazit všechny příspěvky

22 srpna, 2013

Počátek by Jessica Khoury (RECENZE)


Proč jsem se na knihu vrhla útokem:
Kniha Počátek rozhodně zanechá v člověku silný první dojem – to znamená dojem z obálky. Ta je naprosto nádherná už jenom takto na obrazovce počítače, natož naživo, to se z toho čtenáři musí zatajit dech. Já osobně jsem si ji prohlížela a ohmatávala snad dvacet minut. Kdybych se ale měla přiznat, zřejmě bych se ke knížce nedostala, nebýt nové spolupráce s Egmontem. Jednoduše řečeno, knih na mém wish listu je vážně hodně a Počátek bych si třeba nebýt této spolupráce nikdy nepřečetla.

Můj názor:
Od Počátku jsem toho příliš neočekávala. Průměrný příběh, průměrná zápletka, průměrná kniha. Ale vážně jsem se mýlila! Kniha hned po pár stránkách překvapila neskutečnou čtivostí, která mi oči – až nechtěně – přivázala ke stránkám. Začala jsem číst jako blázen a příběh se skutečně stupňoval řádek po řádce a nabíral na intenzitě!

Nepozorný čtenář knihu přečte, aniž by si všiml nějakých zvláštností nebo výjimečností v autorčině stylu psaní. Já ale po delší době (skutečně až skoro na konci) zpozorovala, že autorka jako by se schovávala za obyčejností. Její styl psaní je totiž zdánlivě naprosto normální, a když text jen přejedete očima a nijak hloubkově ho neprožíváte, tak si toho nevšimnete, ale při pohledu zblízka můžete vidět, že autorka si ráda hraje s přirovnáními a metaforami. A skutečně to nejsou jedny z těch otřepaných, ale originální, jedinečná přirovnání, která se mi hrozně zalíbila a stala se pro mě jedinečností této knihy.

Nevím, jak vy ostatní, ale já měla z knihy a anotace dojem, že v příběhu půjde hodně o vědu, pracování v laboratořích a bílé laboratorní pláště. Jistě, ono to v knize obsažené je, ale myslela jsem, že ve větší míře. Potom mě tedy dostalo, jak se autorka vyžila s popisem džungle a skvěle popsala její prostředí. Atmosféra celkem měla ten správný šmrnc a rozhodně bychom měli dát autorce k dobru, jak si vyhrála s exotičností kmene, ‚divochů‘ a džungle a kolik informací si k tomu určitě musela vyhledat (názvy rostlin, detailní popis stromů a zvířat).

Hlavní hrdinka Pia je v mnoha ohledech naivní, rozmazlená, nevidí věci, které má přímo před nosem a dokáže svojí zatvrzelostí čtenáře pěkně potrápit. Na druhou stranu ale vyniká tvrdohlavostí a zvědavostí, bez které by příběh nemohl šlapat. Autorka se navíc hezky povedlo vyjádřit emoce a dojmy člověka, který žije úplně jiný život, než kdokoli z nás. Pia nikdy nevyrůstala s ostatními dětmi, musí žít s tím, že tu bude až na věčnost a bude sledovat své blízké umírat. Tohle všechno svědčí o autorčině velké představivosti, když se do pocitů takového člověka dokázala vžít a navíc je ještě přenést tak dobře ‚na papír‘.
Eio je pravým opakem racionální Pii. Představuje v příběhu tu hlavní složku divokosti, nespoutanosti a on sám představuje živoucí džungli. Bez něj – takového, jakého ho autorka stvořila – by příběh také neměl takový šmrnc.

Hodnocení:
Počátek je skvělá kniha, která si rozhodně zaslouží pozornost. Je v ní kousek té dystopie, ale zároveň záhadnosti, kdy se čtenář sám sebe ptá, zda podobný výzkum už třeba v této době nemůže v džungli existovat. Není to typická kniha, má v sobě cosi specifického, je čtivá, plynulá, hrdinové, kteří se dají přežít a napínavost tam také nechybí. Doporučila bych tedy všem, kteří se nebojí vystoupit ze zajatých kolejí a přečíst si něco neokoukaného.
8/10

Zdroj obrázků 
Knihu můžete koupit zde

!Mockrát děkuji nakladatelství Egmont za poskytnutí recenzního výtisku!

18 srpna, 2013

Když se pes směje by Juraj Šebesta (RECENZE)


Proč jsem se na knihu vrhla útokem:
Abych pravdu řekla, do nedávna jsem o této knížce neměla ani ponětí. Je možné, že jsem ji někde koutkem Až nakladatelství CooBoo na svých facebookových stránkách mě přimělo se na knihu trochu více zaměřit a když jsem si přečetla anotaci (která mimochodem jemně naznačovala, že kniha je určená mírně víc klukům) stalo se to pro mě jakousi výzvou a já najednou zatoužila přečíst si zase jednou pro změnu něco ryze z klučičího světa.
oka zahlédla, ale že bych o ni projevila větší zájem, to ani ne.

Můj názor:
Když člověk vezme knihu v obchodě do rukou a dívá se na ni, co by ho zaujmulo? Neskutečně dobrým tahem autora bylo, umístit úryvek z knížky na zadní stranu obálky. Čtenář tak hned pozná, jakým způsobem je knížka psaná a (věřím) ve většině případů se mu styl vyprávění zalíbí. Tohle zrovna je totiž velkým plusem celé knihy. Autorovi se povedlo zabrousit do světa puberťáků a odhalit všechny naše pocity, smýšlení, nápady a myšlenky, ačkoli už on sám teenagerem není. Obdivuju u autorů, jak dokážou vklouznout do kůže svých postav, ale v tomhle případě to bylo úplné splynutí duší. Buď si autor pamatuje ze svého „náctiletství“ opravdu hodně, nebo je jeho talent větší, než jsem ze začátku myslela.

Z příběhu je cítit velké vložení autorových emocí a je vidět, že si s knížkou vážně vyhrál. Způsob jakým hlavní postava příběh vypráví je přímý, autor se rozhodně nemazlil s nějakým rozmazáním, nebo přespřílišným vykecáváním. Knížka je taková lehká, prostě jen obyčejné vyprávění obyčejného kluka, jednoduché čtení na léto. Když ale říkám jednoduché, rozhodně nemyslím, že by se nad příběhem člověk nemusel čas od času zamyslet.
Vlastně musím říct, že sama dějová linka je zamotaná, ačkoli děj se vůbec nehne dopředu. Hlavní hrdina zmatečně pořád přeskakuje z minulosti, do přítomnosti, potom do všeho ještě nezapomene zamotat svoje úvahy. Je docela těžké to celé sledovat a zorientovat se v tom, což je podle mě pro čtenáře dost nepříjemný faktor při čtení a knize to hodně ubírá.

V příběhu mi hodně scházely dialogy, kterých tam skutečně bylo hodně málo. Knížka byla obecně takový unikát. Hlavní hrdina byl rozhodně zajímavý človíček a já jsem vážně ráda nakoukla do „klučičího světa“. Bylo perfektní dívat se na svět očima zase toho opačného pohlaví a nahlédnout do jejich hlaviček, které mi holky tak často nemůžeme pochopit.

Tomáš byl milý, obyčejný i neobyčejný zároveň, zajímavý charakter. Nad věcmi uvažoval zvláštním způsobem, někdy tím puberťáckým, jindy skoro jako moudrý dospělý člověk. Hádám, že tím autor chtěl vyjádřit, jak se člověk v pubertě z dítěte mění na dospělého.
Ostatní postavy jsem skutečně nestačila moc vnímat, příběh byl vážně spíše o Tomášovi, jeho rodině, jeho myšlenkách a pocitech, takže ostatní tvořili jen takovou skoro až bezvýznamnou kulisu. Sama za sebe musím říct, že na mě bylo v příběhu vážně postav až moc a hodně často mi z toho šla hlava kolem.

Hodnocení:

Mám z knihy do teď hodně rozporuplné pocity. Na jednu stranu emocemi nabitá, mega vtipná čtecí pecka, která ohromí všechny smysly, na druhou stranu takový zmatený chumel nití jako kousků příběhů, které se ne a ne rozmotat. U mě tedy ale rozhodně převažují pozitivní dojmy z knihy a doporučila bych ji jak klukům, tak i jemnějšímu pohlaví, dětem i dospělým, kteří si mají u tohoto kousku možnost vzpomenout na mládí.
6,5/10

Zdroj obrázků
Knihu si můžete koupit zde

!Mockrát děkuji nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzního výtisku!

06 října, 2012

Dvě zrcadla by Karolina Limrová (RECENZE)

Proč jsem se na knihu vrhla útokem:
Random is the new sensationUpíry je knižní trh doslova zahlcen a já jsem na tyto potvůrky už mírně alergická. To ale vůbec neznamená, že bych nebyla zvědavá na to, jak takovou upířinu pojme každý jednotlivý autor. Často totiž vůbec nemusí být na škodu dát šanci něčemu o čem jste si mysleli, že Vám moc nesedne.
To ale není případ této knihy. Měla jsem už od začátku velká očekávání a vážně jsem byla zvědavá, jak si takovou pořádnou upířinu představuje naše česká autorka Karolina Limrová.

Můj názor:
Měla jsem u sebe knihu asi dva měsíce, jako recenzní výtisk od Hostu. Ze začátku se mi vůbec nedařilo se pořádně začíst. Pořád jsem od knížky odskakovala a docela nerada se k ní vracela. Ale jak mi napsala jedna slečna, na Dvě zrcadla je třeba mít náladu. Jakmile jsem přečetla prvních pár stránek a dostala se k okrajovému ději, jenom jsem si řekla: „Páni!". S mírným zklamáním musím podotknout, že okrajové nadšení ale časem opadlo. Příběh se po delší době stává trochu .monotónní a mě samotné dělalo velké problémy udržet u knihy pozornost. S člověkem to potom lomcuje nedočkavostí, jak už se těší na nějakou akci a nebezpečí, které přece upíry taky provází.

Naštěstí to celé vynahradila atmosféra. Chvilky, kdy jsem se nudila vyplnila touha a tajemství obestírající celou knihu. Nebylo to něco, z čeho bych si samým překvapením nebo napětím sedla na zadek, ale znáte to - příjemné čtení, které ve čtenáři zanechá příjemný pocit. Zápletka byla velmi jednoduchá, ale jakýmsi způsobem milá. Z této knihy jakási krása v jednoduchosti přímo patří.

FacebookPokud stejně jako já čekáte jednosměrnou jízdenku skrz knihu, budete stejně překvapení jako já. Protože tento "vlak" s Vámi pojede do začátek a nakonec se i vy odkloníte od přímé linie příběhu. Kniha měla několik bočních zápletek, které tvořily pěknou kulisu. Stejně tak to bylo s kapitolami, kde jsme se vraceli do minulosti. Zároveň byl příběh okořeněný o jeden zvláštní prvek, který nejeden čtenář asi nečekal.

Kate byla až příliš chápavá, příliš tolerantní a příliš… umělá a nereálná. Nevím, který skutečný člověk, by se s oznámením, že jeho přítel je upír takto lehce smířil.
Joshua byl jednoduše tajemný chlapík s tajemstvím, plný vinny a odsouzení. Často tuto vinnu ve svých myšlenkách dával najevo a mnohokrát už jí v knize bylo přespříliš. 
Co se Dannyho týče - být v milostném trojúhelníku s upírem holt není nikdy lehké. Byl to pohodový chlapík jehož myšlenkovým pochodům jsem rozuměla nejvíce a byl nemírně sympatický. Působil jako skutečná lidská bytost (ano, vzhledem k žánru knihy je to trochu ironické).

Hodnocení:
Pro mě byla tato kniha něčím odlišným mezi tolika stejnými knihami - pokud víte, jak to myslím. Díky ní jsem si také uvědomila, že ne vždy je potřeba tuna nebezpečí a ohrožení života, aby kniha vynikla a byla dobrá. Jsem jakýmsi způsobem hrozně pyšná, že něco takového sepsala česká autorka a musím si někam zapsat, abych si co nejdříve přečetla druhý díl.
Chtěla bych ještě podotknout, že příběh je skutečně jistými znaky podobný sérii Stmívání, ale také se jí v hodně ohledech liší, takže bych to určitě neházela do stejného pytle.
6/10

Zdroj obrázků
Knihu můžete koupit zde