Drahokamy od Kerstin Gier (RECENZE SÉRIE)

Kerstin Gier je německou autorkou, která se proslavila svými romány pro dospělé, ale především trilogii Drahokamy (Rudá jako rubín, Modrá jako safír, Zelená jako smaragd), která je spíš určená pro Young Adult skupinu. Příběh se zaměřuje na Gwendolyn – mladou členku rodiny, ve které se po celé generace dědí tzv. časocestovací gen.

Autorka svou sérii zaměřila na cestování v čase – což je zároveň zajímavý i docela neobvyklý námět k příběhu. U takového téma je hodně důležité, jak autor celé cestování vlastně pojme, jaká dá takovému světa pravidla. Na rozdíl od dějové linky, která je u knih Kerstin Gier dost jednoduchá, vlastní námět je vymyšlený dost brilantně. Můj obdiv patří autorce především za to, jak se v jednotlivých časových liniích dovedla orientovat a naservírovat příběh čtenáři tak, aby ho pochopil. A když nad tím člověk chvilku popřemýšlel, vážně to všechno dávalo dobrý smysl – série Drahokamy tudíž není kniha, u které by stačilo jen bezhlavě číst a číst a příběh by Vám utíkal před očima. Musí zapracovat i Vaše fantazie.

Příběh se odehrává v poměrně krátkém časovém rozsahu. Nejsem si úplně jistá, ale celá série se odehrála asi v dvoutýdenním časovém úseku, přičemž by se mohlo zdát, že autorka tak bude mít příliš děje rozprostřeno na malé ploše. Což se vůbec nestalo. Série se od začátku až do konce zabývá jedním problémem a při tom, jak je zápletka a dějová linka jednoduchá, to na čtenáře vůbec nepůsobí přehnaně. Knihy jsou vlastně docela krátké a autorčin styl je velmi lehký, tudíž je možné prokousat se knihou klidně za jedno odpoledne. Určitě je dobře, že příběh není nijak protahovaný, protože se skórem 25% akce a 75% pocitů a bádání by knihy asi za chvilku uklimbaly čtenáře ke spánku. Takhle je z toho pohodové čtení na pár odpolední.

Atmosféra a humor. To jsou asi největší kvality série. Atmosféra je po celou dobu skvělá – všechny ty století a záhady, kostýmy a paruky dotvářejí dobrou kulisu příběhu, který by bez nich nebyl ani zdaleka tak kouzelný. Ačkoli musím říct, že jsem po většinu času měla pocit, že by série byla vhodnější i pro mladší čtenáře, mám pocit, že bavit se u ní dokáže snad každý. Gwendolyn příběh vypráví trochu naivním a dětským způsobem, ale je neuvěřitelně vtipná a tak mám pocit, že jí tu naivitu nejeden čtenář promine. 

“I see,” I said, which was not entirely true. But it did seem to explain a bit of what I’d recently seen and heard. “Er . . . at this moment, are you kissing me?”
“No, only almost,” murmured Gideon, with his lips just above my skin. “I mean, no way do I want to exploit the fact that you’re drunk and may be mistaking me for some kind of god right now. But it doesn’t come easy . . .”
I closed my eyes and leaned my head against his shoulder, and he held me closer.
“Like I said, you really don’t make things easy for me. You always give me the wrong sort of ideas in churches . . .” 

Na obálce každé knihy v sérii je napsaný slogan „Láska nezná čas“. Je pravda, že právě ta láska tvoří asi polovinu celkové zápletky. Gwendolyn a Gideon jsou skvělí, co si budeme vykládat. Gwendolyn je praštěná, ufňukaná, dobrosrdečná a naivní – snad jako každá puberťačka. Gideon má hrát v příběhu roli toho staršího, toho rozumnějšího. To se projevilo asi jenom na tom, že byl o těch pár let tvrdohlavější a umanutější. I když mezi nimi autorka vytvořila dobrou chemii, nemůžu se ubránit pocitu, že čas od času to pro mě bylo, jako by někdo škrábal nehty po tabuli. Jejich hašteření a dohadování mi většinou sedělo spíš na dvanáctileté a některé scény jako by mi do celkového příběhu moc nezapadaly. Ale hádám, že to je způsob, jakým Kerstin vypráví a i to má své kouzlo – určitě můžu potvrdit, že série je hodna čtení.

Hodnocení:

S každým dílem se série stupňovala a nabírala jak na akci, tak na kvalitě vyprávění. Kerstin Gier má dobrou vlastnost podmanit si čtenáře a tak je očarovat svým příběhem, že jí prominou i ty menší mouchy, které knihy měly. Nakonec z toho stejně všichni vyjdou jen se šťastným pocitem z přečtení, takže co jiného mi zbývá, než sérii doporučit. Pokud jste nenáročný čtenář, Drahokamy Vás okouzlí, pokud většinou raději sáhnete po něčem složitějším, i tak Vám asi poradím, ať to zkusíte. Třeba Vás okouzlí minulá století a časocestovací gen tak jako mě. 

7/10

Knihu můžete koupit zde

Zdroje obrázků: weheartit

Dare You To od Katie McGarry (RECENZE)

Autorka Katie McGarry debutovala svojí knihou Pushing the Limits, která minulý rok vyšla u našeho nakladatelství CooBoo. Zatímco první díl této série vyprávěl o Noahovi a Echo, Dare You To se zaměřuje na Beth – vedlejší hrdinku z Pushing the limits – a Ryana.

Beth osud rozhodně nešetřil – její matka je alkoholička, matčin přítel násilník a ona sama žije ve sklepě své tety a díky alkoholu se snaží zapomenout na svůj život. Na druhou stranu Ryan je perfektní kluk, s perfektní rodinou a jak se zdá i perfektní budoucností. Autorka si opět pohrála s tím, aby proti sobě postavila naprosté protiklady. Beth už z prvního dílu můžeme znát jako divokou, sprostou, nekontrolovatelnou a často taky opilou či zdrogovanou. A ona skutečně je – na povrchu i pod ním – divoká, sprostá a nekontrolovatelná. Ale na rozdíl od Pushing the limits, kde čtenář neměl žádné ponětí, co je důsledkem jejího často nepochopitelného chování, se v Dare you to otevírá celý nový pohled na její osobnost. Nechápejte mě špatně, rozhodně mám ráda všechny ty normální hlavní hrdinky, se kterými se mohu zosobnit, ale Beth – ta dala příběhu mnohem větší jiskru a myslím, že nebýt jí, kniha by zdaleka nebyla tak kvalitní.

Kniha tedy začíná se skórem jedné divoké neustále nadávající holky a středoškolského sportovce s arogantním úsměvem. Jejich setkání je naprosto nahodilé. Ryan byl vyzván svým kamarádem Chrisem, aby zjistil Bethino telefonní číslo, když vešla do restaurace, kde právě jedli. Ryan rozhodně nečekal, že bude těžce odmítnut.

“I like you. I. Like. You. I'll admit you're annoying. Sometimes you agitate me to the brink of insanity, but you can throw it back at me like no one else. When you laugh, I want to laugh. When you smile, I want to smile. Hell, I want to be the one to make you smile.”

Jedna velmi zajímavá věc na tomto příběhu je, že si čtenář s velkou pravděpodobností užije obě jeho části. Tu, ve které je Beth pro Ryana pouze sázkou, ve které si neustále dělají naschvály a ponižují se. Potom je tu ta druhá – ta, kdy má čtenář konečně možnost nahlédnout za všechny ty náznaky, která po nás autorka házela. Je to ta chvíle, kterou jsem si nejvíc užila. Hlavně asi z toho důvodu, že jsem mohla být u toho, kdy se z jedné osoby stávala druhá, kdy se měnily charaktery a rozbíjely ledové zdi. Samotnou mě překvapilo, jak se z nenávisti na Ryanově i Bethiině straně stala náklonnost a láska, která byla uvěřitelná!

Příběh Noaha a Echo měl všechny ty správné emoce, tu bolest, tu zápletku. Já sama ale musím uznat, že až Ryanův a Bethiin příběh mě přesvědčil o autorčiných kvalitách. Skvěle vykresluje, jak se na člověku podepíše vinna a co s ním dokáží udělat očekávání ostatních. Zázemí, ve kterém Beth vyrůstala a emoce, se kterými se musela vypořádat, dodaly příběhu ostré hrany a zvláštní atmosféru. Ryan měl upřímně skvělou povahu, dodával knize takový romantičtější nádech. Pokud bych měla skutečně něco vytknout, bude to možná, že příběh působil čas od času až trochu moc dramaticky a přehnaně, ale to prostě k této sérii a této autorce patří. Neřekla bych, že to příběhu ubralo na kvalitě.

Hodnocení:

Postavy, zápletka, konec – všechno to neuvěřitelně dobře klapalo. Příběh čtenář začíná už od začátku číst s tím, že tuší, že pravděpodobně přijde nějaký ten šťastný konec nebo uzavření. Není to ale ten typ očekávání, který Vás nudí a nutí Vás zavřít knihu už v polovině. Beth a Ryan byly vážně dobře vypracované charaktery a všechno - od jejich chování až po jejich příběh - dávalo dokonalý smysl, jako by kniha byla určena být napsaná tímto způsobem. A navíc jeden bonus – v příběhu má taky velkou Isaiah, kterého si z prvního dílu zamiloval snad každý! Nejlepší aspekt Dare you to je asi to, jak jasně čtenář může vidět, že lidé se opravdu mění a život nám dokáže změnit jedna jediná osoba.  Příběh byl perfektně nedokonalý, skutečný a jeden z těch nejsilnějších, co jsem v tomto žánru četla. 

Máte se rozhodně na co těšit, protože CooBoo se chystá knihu v nejbližší době vydat!

10/10

Zdroj obrázků: pinterest

Knihu můžete koupit zde

Ztracená naděje od Colleen Hoover (RECENZE)

Ve zkratce:

Ztracená naděje je druhý díl série, který ale na první nenavazuje, nýbrž je jen převyprávěním knihy Bez naděje z pohledu mužského hlavního hrdiny.

Hlavní hrdina Dean Holder si životem už od raného věku nese vinnu. Nejprve vinnu z toho, že jako dítě neúmyslně dopustil, aby byla jeho kamarádka Hope unesena. Později kvůli sebevraždě své sestry. Jeho život je beznadějný až do momentu, kdy potká Sky. Jejich setkání s sebou přinese nepoznané pravdy, ukrytá tajemství a silné city, o kterých ani jeden nevěděli, že je v sobě skrývají.

Zaujme:

V poslední době se mezi autory (autorkami?) hodně rozmohlo přepsání příběhu z jiného úhlu pohledu, než ve kterém byl už jednou vydán. Někdo tvrdí, že si tím autoři jen rádi přivydělávají na úspěšné sérii a její oblíbenost si tak užívají o něco déle. Já si myslím, že často tomu tak skutečně bývá, jindy – například v tomto případě – je taková kniha skvělým doplňkem původního příběhu. Pokud má postava, z jejíhož úhlu je příběh znovu vyprávěn skutečně co říct, co příběhu dodat, potom proč ne. Dean Holder je v Bez naděje tak trochu záhadou a jeho chování je spíš více, než méně nevysvětlitelné. Ztracená naděje otvírá okno do jeho hlavy a musím říct, že pro mě jako čtenáře bylo zajímavé sledovat, co se mu v ní po celou tu dobu odehrávalo.

Zpracování:

Ztracená naděje je určena pro ty, kteří už Bez naděje přečetli. Určitě bych nedoporučovala číst knížky v opačném pořadí, protože by čtenář měl už od začátku na talíři všechny tajemství a Holderovy spekulace. Myslím, že Colleen udělala kus skvělé práce s tím, jak živě Holdera vykreslila a jak se jí podařilo to klučičí myšlení dost výrazně odlišit od toho, na co jsme byli zvyklí z Bez naděje. Příběh ve Ztracené naději tak nějak rychleji letí, všechno se to rozvíjí agresivněji – což svým způsobem taky odkazuje na to, že vypráví Holder. U dívčích hlavních hrdinek je příběh vždycky rozmáchlejší, více nabitý emocemi, než fakty – což je dobře, zvlášť u této série. Stejně tak je dobře, že Ztracená naděje měla ten poměr faktů a emocí, víc vyváženější.

Zajímavost:

Pro šílené fanynky a fanoušky je tu jedna dobrá zpráva. Myslím, že Vám bez obav můžu říct, že Vás samozřejmě v příběhu nečeká nic, o čem byste už dopředu nevěděli (v případě, že jste už Bez naděje přelouskali), ALE! Několik scén je z Holderova pohledu vynecháno a místo nich autorka přidala nakonec pár nových, které se odehrávají až po skončení Bez naděje. Určitě je skvělé, že prostě neokopírovala celý příběh a jen ho nepřepsala, ale dodala tomu vlastní šmrnc a něco jedinečného, co čtenář najde jen v jedné jediné knize.

Hodnocení:

Ztracená naděje je stejně jako Bez naděje velmi silný příběh a nemusím snad ani dodávat, že její téma je kruté a krásné zároveň. V Bez naději to byl příběh Sky a toho čím si prošla. Ztracená naděje naopak ukázala, že i když byl Holder celou dobu „tím silným“, taky měl svoje slabé stránky. Holder získal v knize krásné uzavření, po kterém si myslím, že mnoho čtenářů toužilo poté, co dočetli první díl série. Za sebe tedy mohu říct, že jsem díky Ztracené naději konečně získala dojem, že Holder je více člověk, než super hrdina a zjistila, že i když mě příběh chytl za srdce, Bez naděje pro mě ani tak nepřekonal.

7/10

Zdroj obrázků

Knihu můžete koupit zde

!Mockrát děkuji nakladatelství YOLI za poskytnutí recenzního výtisku!

Jen jeden den od Gayle Forman (RECENZE)

Ve zkratce:

Jen jeden den je neobyčejně obyčejný příběh o lásce, zklamání a hledání toho, co nalézt nelze. Hlavní hrdinka Allyson se po dokončení maturitního ročníku na střední vydává na léto do Evropy se svojí nejlepší kamarádkou. Doufá, že pozná krásy evropských měst, ale vlastně si cestu příliš neužije. Svoji rozumnou povahu se sklonem k dělání vždycky těch správných věcí popře, když se mladík Willem, kterého vůbec nezná, nabídne, že ji na den vezme do Paříže. Allyson váhá, ale nakonec se rozhodne stát se na den jiným člověkem a jeho nabídku přijme.

Námět:

Pokud jste typ člověka, který navštívil spoustu zajímavých míst a hodně toho za život viděl, budete se moci s knihou krásně sžít, protože její námět je kouzelný hlavně díky tomu, jak moc cestovně je založený. Pokud ale naopak celý život zůstáváte vně hranic svého domova, kniha ve Vás probudí touhu po poznání, po objevování. Námět je velmi jednoduchý, co se dějové linky týče. Určitě bych mohla říct, že odhadnout, kudy se příběh pobere, není nic moc složitého. Co ale námět dělá zajímavým je, jak z příběhu čas od času odbočí a zaměří se na věci, kterých bychom si ve vlastním životě třeba ani nevšimli.

Atmosféra:

Oh, na tento odstavec jsem se těšila. Ať už navštívíte jakékoli místo, vždy ve Vás zanechá jakousi stopu. Něco, na co si vzpomenete, když potom o tomto místě přemýšlíte. A přesně takový pocit dokázala Gayle Forman do knížky napěchovat a to dokonce několikrát. S hlavní hrdinkou Allyson se podíváte do Londýna, kde na Vás velmi živě dýchne atmosféra divadla Williama Shakespeara. Do Paříže, kde je ke zhlédnutí mnohem více než jen památky (třeba makronky!). Ale taky třeba jen na kolej na vysoké škole. Ale i tohle bude skvělý zážitek, protože autorka prostě ví, jak vyprávět.

Zaujme:

Jsou knihy, které Vás zaujmou svojí napínavostí a akčností. Potom knihy, které Vás vystraší. A jiné – jako třeba tato, - které Vám dají velkorysou radu do života nebo jen jemně podají upozornění, že byste se nad něčím měli více zamyslet. Zamilovala jsem si, jak autorka vedla příběh přes všechno to poznání, zamilovanost, zradu, hledání a nacházení. Postupně ukazovala, jak srdce dokáže milovat, dokáže strádat, doufat, možná nenávidět, ale nakonec se zahojit. Ukázala čtenářům, že ať si člověk jakkoli myslí, že je sám, vždycky se najde někdo, kdo nám pomůže, nebo poradí. Přátelství se totiž dá hledat všude a stejně je to i s láskou.

Hodnocení:

Neříkám, že je Jen jeden den perfektní kniha, která má schopnost zaujmout každého. Vůbec ne. Říkám, že má schopnost zaujmout velkou skupinu čtenářů, ovlivnit jejich životy a možná dokonce změnit jejich pohled na některé věci v životě. Je to jednoduchý, ale zároveň velmi propracovaný příběh plný upřímných citů, které je vidět, že do něj autorka sama vložila.

8,5/10

Knihu můžete koupit zde

Zdroj obrázků

!Mockrát děkuji nakladatelství YOLI za poskytnutí recenzního výtisku!

Bez naděje by Colleen Hoover (RECENZE)

Ve zkratce:

Bez naděje je kniha na pohled velmi obyčejná a její děj se může zdát ničím originální, možná až klišoidní. Hlavní hrdinka Sky si žije svůj život poměrně normálně, pokud chcete nazývat normálem to, že byla do teď vyučovaná doma, nedokáže si k žádnému klukovi vytvořit pevný vztah a její matka je odpůrcem jakékoli moderní technologie. To vše se ale zamíchá, když na obraz vstupuje Dean Holder, který s sebou přinese nejen dosud neobjevené pocity, které v sobě Sky skrývá, ale také tajemství, která možná měla zůstat ukryta.

Zaujme:

Ať má l této knize kdokoli jakékoli námitky, je tu jedna věc, která se skutečně autorce nedá upřít. Je to skutečnost, že dokázala vytvořit krásné pouto mezi dvěma hlavními hrdiny. Colleenina největší přednost je, že dokáže vyjádřit emoce neskutečně silným způsobem a předat je na papír. Totéž provedla u hlavních hrdinů Sky a Holdera. Jejich vztah je nesmírně živý, strašlivě skutečný a svým krásným způsobem i krutý. Je to jedna z těch dvojic, jejž chemii můžete cítit i přes stránky a nic, skutečně nic, mezi nimi není utvořeno uměle. Jejich vztah se vyvíjí postupně s tím, jak knihou čtenář postupuje a tak vše působí stejně přirozeně, jako by to působilo ve skutečném životě.

Téma:

Pokud si ještě stále nejste jistí, že má kniha hloubku a nějakou vyšší pointu, budu další z mnoha lidí, kteří se Vás o tom budou snažit přesvědčit. Za řádky plnými flirtujícího a vtipkujícího Holdera, Skyina postrkování a bezstarostného klábosení se totiž skutečně skrývá téma závažné, které donutí čtenáře zamyslet se nad tím, jak lidé vlastně svůj život vedou a čeho všeho jsou schopni. Jistě tu bude mnoho z Vás, které autorčino vyprávění přesvědčí natolik, že budete nad příběhem smutnit, jeho stránky se Vám vryjí do paměti a možná ukápne i nějaká ta kapka. Mně samotné příběh způsobil mrazení, ale nejsem si jistá, že se mohu přidat ke skupině lidí, kteří knihu probrečeli. Příběh i téma bylo silné, na této straně není pochyb, ale pro mě to chtělo ještě malinko víc, abych mohla naplno říct, že mě kniha psychicky vyždímala.

Postavy:

Jak už jsem naznačila o něco výš, hlavními postavami v knize jsou Holder a Sky. Teď ze mě bude mluvit šílený fanoušek, ale vážně jsem si tyto dva zamilovala, a i přes jejich občasná hloupá rozhodnutí a hloupé hádky, tvořili neuvěřitelně pasující pár a společně udělali z knihy tu skvělou pecku. Sky byla rozumná, byla na jednu stranu velmi křehká, ale na druhou strašlivě silná osobnost. Dokázala odpouštět, dokázala milovat a to i přes všechno, čím si musela projít. Holder celý život trpěl výčitkami svědomí a neměl poslední roky vůbec jednoduché. I přesto ale dokázal zahodit vlastní starosti a dát svoji sílu někomu jinému. Speciálně u něj se mi líbila jedna vlastnost, kterou u perfektních mužských hrdinů většinou nevidíváme – zranitelnost. Každá lidská bytost čas od času potřebuje podržet a jsem ráda, že se to autorka nebála ukázat.

Celkové hodnocení:

Bez naděje je kniha, jejíž děj jde daleko za hranice klasického příběhu o dvou puberťácích. Setkáte se zde s reálnou stránkou toho, jak svět dokáže být krutý. S láskou, která vzrostla v těch nejhorších podmínkách. Ale především s dvěma silnými mladými lidmi, kteří sice ne vždy oplývají dokonalostí, ale za to jsou jako skuteční. Nemůžu Vám zaručit, že se Vám bude Bez naděje líbit, ale mohu Vám říct, že je tu veliká pravděpodobnost, že ano.

8/10

Knihu můžete koupit zde

Zdroj:

http://www.pinterest.com/gbroussard23/hopeless-dean-holder-sky/

Ohnivé srdce by Richelle Mead (RECENZE)

Ve zkratce:

Ohnivé srdce je čtvrtým dílem spin-off série Pokrevní pouta, která svým dějem navazuje na Vampýrskou akademie od téže autorky. I v tomto díle se setkáme s hlavní hrdinkou Sydney a vedlejšími postavami, které známe z minulých dílů. Richelle Mead knize zanechala svoji typickou atmosféru, příběh vyprávěla svým obvyklým dobrým stylem. Třetí díl končí příjezdem Sydneyiny mladší sestry Zoey a tak čtvrtý těsně na předchozí navazuje. Vše začíná nabývat na intenzitě a Sydneyiny problémy nabírají větší velikosti a důležitosti. Navíc hrozí, že každým dnem vybuchnou její největší tajemství.

Zaujme:

V této knize se dočkáme od Richelle něčeho naprosto jedinečného – Ohnivé srdce je totiž vyprávěno z dvou úhlů pohledu. Dřív jsme byli zvyklí jen na Sydney, ale nyní máme poprvé možnost vidět věci i z Adrianova úhlu pohledu. Osobně se mi líbí, že si to autorka naplánovala na čtvrtý díl, protože je pravda, že až tady se opravdu mezi Adrianem a Sydney začíná něco závažnějšího dít. Způsob, jakým to autorka podala, měl své plusy a mínusy. Na jednu stranu dokázala s textem dobře pracovat a nechala příběh vyprávět zrovna tu osobu, která mohla situaci udělat zajímavější. Na druhou ale každý čtenář asi čeká od tajemného, drzého Adriana něco trochu jiného a tak nakouknutí do jeho hlavy nemusí být pro každého plus.

Zklamalo:

Richelle je jedna z mých nejoblíbenějších autorek vůbec. Jsem zvyklá od ní číst skutečně bezvadné, nepředvídatelné věci a knihy plné akce. Co se Pokrevních pout týče, celkově je to klidnější série, než Vampýrská akademie, to má ale jeden prostý důvod. Hlavní hrdinkou totiž není bojovnice Rose, ale studentka Sydney. Je to poměrně pochopitelné. Když ale rozeberu Ohnivé srdce opravdu do podrobností, zjistím, že jediné, co v něm z Richelle zůstalo, byla její schopnost vyprávět příběh plynule a tak, aby rychle utíkal. V knize jsem nesnesitelné postrádala akci, překvapení. Nevím, zda je to tím, že jsem byla špatně na příběh naladěná, nebo tím, že jsem od něj hodně očekávala, ale musím přiznat, že mě Ohnivé srdce v tomto ohledu velmi zklamalo.

Postavy:

V tomto díle se dostalo znovu zase trochu prostoru i postavám mimo okruh Sydney a Adriana. Například vztah Jill a Eddieho byl hezky rozveden. Svoji neodmyslitelnou atmosféru vnesla do příběhu i Angeline. Pokud Vám schází nějaké ty známé tváře, můžu napovědět, že se tentokrát objeví i Dimitrij a Rose a jiní staří známí.

Neodmyslitelně k příběhu patřící Sydney opět vyprávěla s notnou dávkou intelektu a inteligence. Tentokrát se k tomu ale přidala jakási vychytralost, která z ní dělala až příliš chladnou. Chybělo mi vidět její vřelejší stránku a i přes vztah s Adrianem, který se v Ohnivém srdci rozvíjel, nedokázala jsem jí uvěřit tu okázalou zamilovanost. 

Naopak Adrian upustil od své drzosti a ukázal i svoji druhou stránku, kterou si čtenář určitě užije. I přes chemii, která mezi nimi očividně panuje, se nemohu zbavit pocitu, že nedávají do vztahu stejně úsilí. Čtenář si tuhle dvojku určitě užije (i já jsem si ji užila), ale za sebe mi jejich vztah přišel autorkou uspěchaný a často trochu nedořešený. Nemohu se ubránit tomu je stále srovnávat s Rose a Dimitrijem, jejíž poutu mi přišlo živější a očividnější.

Hodnocení:

Každý fanoušek Richelle Mead a tohoto světa vůbec si knihu rozhodně užije. Skrývá mnohé kvality, mnohé věci, na které je možno se těšit. Autorka nezatratila na svoji schopnost zajímavě příběh pojmout a vyprávěla ho obvyklým „richellovským“ způsobem. Jelikož je ale tohle můj způsob, jak knihu zhodnotit, musím říct, že mě Ohnivé srdce zklamalo jak svým obsahem, tak velkou dávkou předvídatelnosti. Neužila jsem si knihu, tak jak jsem doufala, protože mi tentokrát nesedl děj ani atmosféra. I přes to, že Ohnivé srdce označím za nejslabší knihu, kterou jsem od Richelle četla, další díly si rozhodně přečtu. Už jen kvůli konci čtvrtého dílu, kterým si Richelle maličko přilepšila.

7/10

Knihu můžete koupit zde

Zdroje:

http://bennic7.deviantart.com/

http://hatepotion.deviantart.com/

!Děkuji nakladatelství Domino za poskytnutí recenzního výtisku!

Konečná volba by C. C. Hunter (MINIRECENZE)

Zápletka a děj: Série Údolí stínů má po všech svých pět dílů jednu jakousi hlavní zápletku – hrdinka se snaží zjistit kdo je, jaká je její minulost a odkud pochází její schopnosti. Každý z dílů měl ale sám o sobě i jakýsi příběh či děj, který ale v Konečné volbě vrcholí. Konečná volba svým stylem zapadne do celé série. Její děj a zápletka jsou poměrně jednoduché a předvídatelné, zato rychle ubíhající a čtivé.

Čtivost: Ano, tato položka je něco, co dává sérii jeden bod navíc. Je pravda, že se v knize střídají ty více záživné části s těmi méně záživnými (snad jako všude), ale i tak je čtivost to, co knihu tahá nahoru. Zápletka a atmosféra a hrdinové možná nejsou úplně na jedničku, ale dokud se to dobře čte, dá se ještě přivřít alespoň jedno oko.

Atmosféra: Jsou knihy, na které si člověk jen vzpomene a hned se mu vybaví pocity, které cítil když knihu četl. Bohužel tato není tím případem. Když si vzpomenu na Konečnou volbu vybaví se mi poměrně zmatený chaos. Atmosféra se ničím nevyznačuje, je bezvýrazná a ve všech situacích podobná. Já osobně jsem měla problém se z knihy nadchnout, radovat se nebo smutnit s hrdiny.

Autorčin styl: Z textu jde často vycítit, že se autorka snažila z příběhu udělat něco, co není. Konečná volba je příjemné, rychle ubíhající čtení, nad kterým ale člověk nemusí nijak závratně přemýšlet a většinou si ho zařadí jako průměrné. Snažit se ho jakýmsi způsobem vyšperkovat v závěru působí jako přeplácanost. Příliš neuzavřených problémů, možností a myšlenek. Možná by nebylo na škodu řídit se heslem „méně je někdy více“ a nechat příběh být raději milým a průměrným, než průměrným a zahlcujícím.

Postavy: Kylie prošla od prvního dílu dlouhou cestou, ale že by jí pomohla dospět, to se říct nedá. Zůstala stále naivní, do sebe zahleděná, soustředěná jen na svoje problémy. Její starostlivost je do příběhu vtlačena tak strašně násilně, že to snad ani není uvěřitelné.To samé i některé další postavy. Derek – přespříliš milý až neskutečný, obětavý, ale naivní. Lucas – u něj jsou alespoň vidět nějaké známky reálnosti. Jako skutečný člověk dělá chyby a snaží se je napravit. V průběhu série prošel proměnou a stal se z něj starostlivý, poměrně normální muž.

Hodnocení: Tato série je skutečně průměrná paranormálka, která chytí za srdce hlavně vedlejšími postavami, které jsou často mnohem zdařilejší a osobitější než ty hlavní. Pokud máte rádi dlouhé myšlenkové procesy hlavních hrdinek, které jsou – přiznejme si to – trochu šáhlé, Konečná volba Vám sedne. Je to milé zakončení série - neurazí, ale nenadchne. Autorka ale rozhodně měla na víc.

6/10

Zdroj obrázků
Knihu můžete koupit zde

!Za recenzní výtisk mockrát děkuji nakladatelství Baronet!

Proměna Mary Dyerové by Michelle Hodkin (RECENZE)

Ve zkratce:

Mara Dyerová má halucinace, slyší věci, které jiní neslyší. Myslí si, že je blázen, ale není. Její život je zaplněn tajemstvími a polopravdami. A i když se zdá, že většina byla odhalena, není to tak.
Příběhy Mary Dyerové jsou těžce psycho, těžce fantasy a těžce sexy. Tyto tři vlastnosti nechybí ani knize v pořadí druhé. Čtenáři si už zvykli na určitý způsob, jakým je příběh stylizován a ani tentokrát to nebude jinak. Co tedy můžete čekat? Další záhady a další tajemství (a ano, další Noah/Mara scény).

Zaujme:

Proměna Mary Dyerové je nesmírně zajímavá a výjimečná knížka. Je to směs záhad, špetky strachu, nekonečným otázek a nulového počtu odpovědí. Má v sobě jiskru, která pohání čtenáře i ve chvílích, kdy se zrovna nic neděje. Obdiv patří autorce především za to, jak si dokázala knihu rozvrhnout. Naplánovala každý detail a nepochybuji, že už od začátku musela přemýšlet nad tím, jak druhý díl zakomponovat do příběhu tak, aby jel ve stejném rytmu, jako ten první. Autorka dokáže v určitých chvílích šokovat, má talent udělat přesně to, co čtenář nečeká. Na druhou stranu jindy se stane to, co je v dané situaci nejpravděpodobnější. Čtenář, nebo alespoň já, z toho může mít poněkud rozpolcený pocit, ale vzhledem k obsahu knížky, který se točí kolem bláznovství a psychiatrickým klinik, to celkově sedí k atmosféře.

Autorčin styl:

Mara příběh vypráví velmi osobitě. Má svůj vlastní pohled na věc a jakožto takzvaný blázen a osoba s posttraumatickým stresem si vždycky najde něco speciálního, na co se zaměřit. Michelle Hodkin dokázala toto údajné bláznovství dovést k dokonalosti. To, jak příběh vypráví, jak popisuje každý pocit a vjem je často tak speciální, až to skutečně působí, jako kdyby příběh vyprávěla trochu nenormální osoba. Já jsem si ale právě tohle skutečně užívala. Byla z toho znát jakási zranitelnost, která je nám známá již z Prozření Mary Dyerové.

Postavy:

Hlavní hrdinkou knihy Proměna Mary Dyerové je přirozeně sama Mara. Ta si v tomto díle prošla hned několika zkouškami a zakusila jaké to je, když člověk zapochybuje o sobě i svých blízkých. Musela se naučit, jak zvládat strach a zjistila, že ne vždy tu bude někdo, aby ji zachránil. A když už jsme u zachránců.
Noah byl sexy a vtipný jako vždycky. On je ta jiskra a řekněme si to upřímně, pro většinu ženského osazenstva tahá knihu nahoru. Je pravda, že vypadá bezchybný a to může působit dost nepřesvědčivě, ale zdá se, že to k Noahovi jaksi patří, a že stejně nakonec nebude tak perfektní, jak se zdá.
No a co se týče Noaha a Mary dohromady... řekněme jen, že mají perfektní chemii a dvojice je to skvělá.

Hodnocení:
Pokud se Vám první díl líbil, druhý Vám vezme vítr z plachet. Pokud jste o prvním pochybovali, druhý by Vás měl ujistit, že tato série stojí za přečtení. Co dodat? Příběh se perfektně čte, objevuje se v něm vrcholící pointa. Tajemství byla a stále zůstávají, ale přece jen jsme pár odpovědí získali. Nemůžu Vám zaručit, že se Vám to bude líbit, ale můžu Vám doporučit, ať to alespoň zkusíte!

9,5/10

Zdroj obrázků

Knihu můžete koupit zde

Trailer:

Krvavá cesta by Moira Young (RECENZE)

Ve zkratce:
Krvavá cesta je dystopie, tudíž se k ní automaticky váže jakýsi zkažený vládní systém a méně či více romantická zápletka. Autorka si taky vybrala poměrně zajímavé místo, kam celý děj umístila – poušť. Tím si práci poměrně ztížila, ale skvěle se s tím poprala a dokázala čtenáři přesvědčivě ukázat, jak těžké je, se v takových místech pohybovat. Někteří by mohli říct, že se zápletkou si tak přesvědčivě neporadila a je pravda, že zvolila spíš bezpečnější půdu, ale nakonec dokázala příběh rozvinout nečekaným směrem.

Zaujme:

Jestli něco u Krvavé cesty vyniká, bude to právě atmosféra. Prostředí se neustále mění a ať už se zrovna hlavní hrdinka pohybuje v poušti, v lese, v horách nebo kdesi ve městě, má každé místo svoji specifickou atmosféru. Čtenář má zaručeno, že ještě dlouho po přečtení bude vědět, co se kdy stalo a že se mu děj takzvaně nerozmaže.

Malé mínus:
Dá se říct, že se v knize se střídají ty čtivé chvilky s těmi méně čtivými. Zjednoduše řečeno jsou tu části, kdy se pořád něco děje a naopak části, kdy se toho zas tolik neděje. Alespoň pro mě to ale na kvalitu příběhu nemělo moc vliv, protože jsem věděla, že jestliže teď je zrovna děj klidnější, brzy přijde něco, co ho zase oživí.

Autorčin styl:

Autorka má rozhodně pohodový, moc fajn styl psaní. Její kniha se čte rychle a čtenář z ní má zážitek ještě na dlouho. Bohužel se mi u Moiry Young ale nepodařilo najít žádné specifikum, které by její psaní odlišovalo. Jistě, píše poutavě, ale kdyby mi někdo dal přečíst úryvek z její jiné knihy a řekl mi, ať poznám, kdo ho napsal, nevěděla bych.

Postavy:

V Kravavé cestě se můžeme setkat především s hlavní hrdinkou Sabou, jejím bratrem Lughem, malou sestrou Emmi a Jackem – klukem, kterého Saba potkává na své cestě. Zajímavý a krásný je vztah Saby a Lugha. Jsou to dvojčata, ale každý je jiný. Lugh je jako den, Saba zase jako noc. Saba je odhodlaná udělat pro jeho záchranu všechno a to z ní na jednu stranu dělá nesmírně statečnou. Na druhou stranu její chování k druhým tak hvězdné není. Bývá sobecká, často nepříjemná, tvrdohlavá. Hlavní hrdinka, kterou by čtenář občas rád přizabil. Ale je to koneckonců jen člověk a toho také ze všeho nejvíce napodobuje.

Hodnocení:
Krvavá cesta uhrane fanoušky dystopií, to je jisté. Mám ale určitý dojem, že by si ji mohli oblíbit i čtenáři, kteří dystopie normálně nečtou. Není to totiž typický příběh o nápravě špatného systému a změně lidských předsudků, hlavní složkou je to, kam člověk dokáže zajít pro osobu, kterou miluje a kterou zná celý život. Za mě spokojenost – pěkný příběh s klasickými prvky dystopie, který nezklame, pokud hledáte pohodové čtení. Druhý díl (Pustina) s radostí přiřadím na svůj wishlist.

7,5/10

Zdroj obrázků

Knihu můžete koupit zde

Trailer:

Město ze skla by Cassandra Clare (RECENZE)

Ve zkratce:
Město ze skla je třetím dílem série Nástroje smrti a původně také posledním. Série měla být trilogií, nicméně autorka se rozhodla ji ještě o tři díly obohatit. Děj se vztahuje k postavám, které již známe z minulých dílů a příběh se stejně jako vždy stáčí magickým směrem. Série nástroje smrti je klasická Young Adult fantasy kniha, kde se setkávají všechny bytosti, kterých jsme se jako malé děti báli. Skutečné se setkává s neskutečným a společně s romantickou zápletkou tvoří to, co je pro tuto sérii typické. Magičnost.

Zaujalo:

Čtenář má během série možnost sledovat, jak se za život mění nejen lidské charaktery, ale také jak se obměňují stará pravidla a vznikají nové skupenství a zákony. Co na Městu ze skla zaujme snad asi nejvíce je to, jak skutečně působí. Minulé díly byly dobré, ale tento si titul skvělý získal především tím, že už nevyprávěl o těch malých dětech, které nevěděly, co znamenají slova 'láska' a 'síla'. Ve stránkách knihy se skrývá bolest, skrývá se tam radost i odhodlanost. Víra v sama sebe. Odvaha a obětavost. Tahle knížka totiž už nadále nezískává čtenáře tím, že její autorka umí skvěle převyprávět nějakou situaci, nebo vymyslet báječný příběh. Je to proto, že autorka umí – a dokonce bravurně zvládá – vykreslit city a náladu hlavních hrdinů a převést ji na nás v pár slovech.

Autorčin styl vyprávění:

Nejsem si úplně jistá, zda tento způsob vyprávění použila autorka i v jiných dílech, ale v tomto máme možnost sledovat z první ruky, jaké rozhodnutí jednotlivé postavy udělají a na jaká dobrodružství se vydají. Kniha totiž nesleduje jen Clary jako hlavní hrdinku, ale kapitoly vždy sledují cestu jiné postavy, proto když se cesty hlavních hrdinů rozdělí, má čtenář pořád možnost vidět, co se děje zároveň na různých místech. Z tohoto pohledu si autorka nesmírně pohrála s načasováním a příběh poskládala tak, aby nám darovala nějaké ty momenty šoku a překvapení, ale abychom přece jen měli přehled o důležitých událostech.

Postavy:

Jak už jsem psala o pár odstavců výš, příběh už nadále nevypráví o nesmělé naivní Clary a nezodpovědném lovci stínů Jacovi. Všechny hlavní i vedlejší postavy v tomto díle nesmírně vyrostly a jejich chování a mluva už více připomíná dospělé, než děti. Na druhou stranu si uchovali jakési kouzlo osobnosti a vlastností, které jsme na nich milovali i nesnášeli. Z Clary se stala dívka, která se nebojí riskovat, Jace se naopak stále neodnaučil neriskovat. Isabela byla stále nesmírně nezodpovědná, ale měla jiskru, kterou by kniha bez ní postrádala. Simon se pro jednou přestal chovat usedle a jednoduše skočil po hlavě do nebezpečí. A Alek? Ten se skutečně tak moc nezměnil, jen se naučil respektovat sám sebe i ostatní.

Hodnocení:
Cassandra Clare překonala v Městě ze skla i jakousi magickou hranici a uskutečnila neuskutečnitelné. Podařilo se jí najít zlatý střed, mezi přeplácaným a plným akce. Mezi přeslazeným a přirozeně romantickým. Mezi neskutečným a až strašidelně reálným. Dala nám i jakási uzavřený konec a dle mého názoru tato kniha taky konečnou zůstat měla. Příběh byl napínavý, nebezpečný a sexy zároveň. Nejsem si proto jistá, zda ho dokáže další díl ze série překonat.

10/10

Zdroj obrázků

Knihu můžete koupit zde

!Mockrát děkuji nakladatelství Knižní klub za poskytnutí recenzního výtisku!

Lola a kluk od vedle by Stephanie Perkins (MINIRECENZE)

Zápletka a děj: Autorka se stejně jako v minulé knize o Anně, rozhodla posadit příběh do reálného světa. Příběh Vám vnukne myšlenku, že i kniha s obyčejnou zápletkou, odehrávající se ve světě, ve kterém sami žijeme, může mít svoje kouzlo a šarm. Můžete očekávat romantickou zápletku, až příliš rychle ubíhající děj a nádhernou myšlenku, kterou autorka knize vnukla. Také se v knize znovu setkáváme s Annou a St. Clairem, jejíž cesty se s těmi Lolinými zkřížily.

Čtivost: Pokud jste četli Polibek pro Annu, musíte vědět, že knihy Stephanie Perkins se čtou jako po másle. Čtenář nebude mít problém se začíst, naopak bude mít problém se od textu odpoutat. Je hezké vidět, že jsou autoři i dnes schopni napsat příběh, který zaujme aniž by v něm museli unikat do jiného světa či dimenze.

Atmosféra: Atmosféra se – stejně jako ve skutečném životě – neustále mění. Někdy je pochmurná, jindy dokáže probudit ve čtenářově břiše motýlky. Autorka nejen, že píše čtivě, ale dokáže podmanivě čtenáře donutit myslet si a cítit přesně to, co chce. Čtenář bude vnímat atmosféru stejně citlivě, jako změny nálad postav, jejich radosti a problémy. A to je pravé kouzlo této knihy. Je až strašidelně reálná.

Autorčin styl: Specifikum Stephanie Perkins je zaměřit se na to, na co se ostatní autoři zaměřit bojí. Vezme něco, nebo někoho naprosto obyčejného a spolu se svým talentem ho dokáže proměnit v něco výjimečného a vdechnout tomu život.

Postavy: Hlavní postavou je Lola – podivínka s výjimečným stylem oblékání a vlastně výjimečným stylem úplně všeho. Je to naprostý opak Anny, jejíž příběh jsme mohli sledovat v knize Polibek pro Annu – první knize autorčiny série. Lola je praštěná, je divoká, nebojí se překvapit. Má svůj vlastní názor a svým způsobem i vlastní svět, do kterého ale nepustí jen tak ledakoho. Sledovat, jak se ona a Anna potkávají bylo zajímavé a já byla ráda, že jsem dostala možnost ještě jednou Annu a St. Claira v knize „potkat“. Stejně jako Lola je naprostý opak Anny, i Cricket je opak St. Claira . Je to vytáhlý génius – není cool, neobléká se podle poslední módy, ale má zlaté srdce. Jsem si jistá, že si získá většinu dívčího čtenářstva a jejich srdce díky němu ne jedenkrát zaplesalo.

Hodnocení:
Pokud jste připraveni vrhnout se do San Franciska a zažít tam jeden neuvěřitelný, krásný, pohádkový příběh, pak si knihu Lola a kluk od vedle. To co za to dostanete, je veliká porce romantiky, ještě větší porce nějaké té sentimentality, naděje a pohled na to, jak láska může vypadat.

9/10

Zdroj obrázků

Knihu můžete koupit zde