Hunger games- Aréna smrti by Suzanne Collins (RECENZE)

Proč jsem se na knihu vrhla útokem:
Musím se přiznat - ano, vím, že jsem knižní barbar - že jsem viděla prvně film. Což - a to je trochu neobvyklé - je tak trochu důvod, proč jsem knihu číst nechtěla. Věděla jsem, co se bude dít, věděla jsem, kdo umře, kdo přežije. Říkala jsem si, že kniha mně už asi nemá, co nabídnout. Sakra, já jsem se tak pletla!

Můj názor:

Jak začít. Tuhle knihu jsem vlastně vůbec neměla v plánu vzít do rukou. Chtěla jsem se vyhnout všeobecné vřavě a vycházet z davu jako ta, „která odolala Hunger games“. Jenže neustálé hodnocení pěti hvězdičkami k mému odolávání příliš nepomohlo a já byla nakonec zlomena… Knížka začíná, když se Katniss probouzí v den Sklizně. Způsob jakým popisuje svůj život, tak neskutečně krutě a zároveň vědoucně si mě získal hned na začátku. Po několika stránkách jsem naprosto ztracená. Kniha mě zaujímá tím, jak autorka dokázala vytvořit tak realistický svět. Jakoby skutečně existoval. Pravidla, řády a tresty, všechno na sebe pasuje tak hrozně živě. Občas jsem měla strach, že zničehonic otevřu oči a budu stát vedle Peety na pódiu při dni Sklizně…

Podvědomě stále srovnávám knihu s filmem, který jsem bohužel viděla dřív. Kniha ve mně už od začátku vyvolává daleko víc emocí než film. Ač jsem to vůbec neměla v plánu, protože vím, že jsem měkkota a každé ztracení mé oblíbené postavy mě strašně rozesmutní - i přes to jsem si většinu klaďáků velmi oblíbila a obdivovala jsem jak jejich odvahu, tak odhodlanost, srdečnost a bojovnost.
Ačkoli se zdá, že Hunger games jsou příběh plný krutosti, hrubé síly a smrti, najdete tam balíček tolika emocí, až se to bude zdát neuvěřitelné. Jak se v tak nelítostném světě najde stále tolik lidí, kterým zůstala lidskost? A jak si tuto lidskost uchovat? Na tohle autorka v knize také odpovídá.

U jiných knih mě nekonečné popisování situací bez dialogů většinou  nudí, tahle byla výjimkou. Bylo to tím, že se neustále něco dělo, aréna nedokázala čtenáře nechat v klidu. Byla jsem pořád ve střehu a čekala, co se stane. Skutečnost, že jsem viděla film mi v rozvinutí napětí trochu bránila, což mě mrzelo, ale nakonec to bylo zanedbatelné, vzhledem k tomu, že film se opravdu nemůže knize rovnat.

Dokonale jsem se vciťovala do příběhu, hlavně v částech, kdy už Katniss byla v aréně. Uvažovala jsem jako ona a dokázala jsem se s ní ztotožnit. To ovšem neznamená, že bych souhlasila se všemi volbami, které učinila. Často jsem ji zapřísahala, ať věci udělá jinak, ale po zpětném přemýšlení, kdy mé zvířené emoce z knihy trochu opadly jsem musela uznat, že její chování bylo logické a opodstatněné.

Hodnocení:

Čtenáři po celém světě si sérii zamilovali a já už nyní vím proč. Divokost příběhu mě strhla s sebou, jeho struktura mě bavila a nikdy mě nenechala v klidu. Hrdinové mi přišli příjemní, ačkoli Katniss nebyla přímo hlavní hrdinka podle mého gusta. Knihu jsem si užila jak jen jsem mohla a bylo opravdu těžké najít nějaké zápory. A pokud jsem je vůbec našla, klady příběhu je rozhodně přebily.

10/10