Recenze- Křídla

Recenze- Křídla

Název: Křídla

Autor: Aprillyne Pikeová

Žánr: Fantasy/ Romantický

Nakladatelství: Fortuna Libri

Počet stran: 294

Rok vydání: 11/2011

Anotace:

Patnáctiletá hrdinka jde poprvé do školy (předtím ji učila matka) a snaží se přizpůsobit novému prostředí. Brzy najde přítele, který jí podá pomocnou ruku. David se nemusí přemáhat, nová spolužačka je nesmírně krásná, jemná a milá dívka. Vypadá jako víla, říká si David, ale to ještě netuší, že není daleko od pravdy a že jej po boku Laurel čekají pěkně horké chvíle. Bytosti z jiného světa se dostávají mezi lidi a začíná boj na život a na smrt…

Obsah:

Ze začátku úplně normální dívka Laurel, žijící se svojí mámou a tátou v městě Crescent City, do kterého se nedávno přestěhovali. Laurel se učila doma, s mámou a když má teď nastoupit do nové školy, je to tak trochu šok.

Hned první den ale potkává Davida, který se stává jejím věrným přítelem. Několik dní poté, se Laurel objeví na zádech malý kopeček, který se postupně zvětšuje. Laurel je vyděšená, protože si myslí, že by to mohl být nějaký nádor.

Za pár dní ale kopeček zmizí a místo něj se jí na zádech objeví „křídla“. Přesněji řečeno květ. Neví, co dělat, skrývá ho. Nakonec se rozhodne říct to Davidovi. Ten kupodivu je docela v pohodě a přijde mu to na jednu stranu super. Když se Laurel se svou rodinou vypraví na místo svého bývalého bydliště, potkává v lesech Tamaniho, který se jí zdá být podobnější, než si vůbec myslela.

Můj názor:

Tak nejprve bych chtěla napsat, že ke knížce jsem se vlastně dostala díky kamarádce, která o ní dělala referát do školy. Po pár dnech mi to nedalo a v knihovně jsem si ji půjčila.

Nečekala jsem od knihy nic velkého, žádný zvrat. Byla to pro mě prostě oddechovka mezi knížkami. A tak to vlastně i bylo. Knížka byla napsaná tak nějak lehce, srozumitelně a nenáročně.

Navíc tohle tu ještě nebylo. Že se někdo mění v upíra, vlkodlaka nebo jinou nadpřirozenou bytost, to ano, to už jsem četla nesčetněkrát. Ale rostlinu? To mě překvapilo...

Prakticky žádné závratné chyby se autorka nedopustila. Přece jen jsem ale rejpal a pár věcí si neodpustim napsat.

Půlka knížky byla prakticky jenom o tom, jak dělala Laurel s Davidem pokusy, a zjišťovali, co že je Laurel vlastně zač. Až se přehoupl počet stran přes půlku, začalo se teprve něco dít.

Dál mě poměrně rozčilovali chyby v uvozovkách a přímé řeči. Knížka se kvůli tomu četla podstatně hůř. Nevěděla, jsem kdy, kdo začíná mluvit… no prostě trochu zmatek.

To by bylo o první polovině. Druhá se mi četla o hodně líp, začínalo se něco dít, děj proudil, k téhle části nemám prakticky co dodat.

Konec musím pochválit. To, jak se topili ve vodě byla podle mě ta nejpovedenější část, společně s úplným koncem. Sama se totiž vody děsim, takže jsem četla se zatajeným dechem a hlavním hrdinům jsem držela palce, co to šlo.

Ještě bych chtěla něco podotknout k Laurel. Byla to asi jediná postava, se kterou jsem se za historii mých přečtených knih dokázala ztotožnit. Chovala se naprosto přirozeně, reakce nebyly vůbec přehnané. Jediné, co pro mě bylo mírně matoucí, proč pořád oblbovala oba kluky :DD… Ti z ní chudáci museli být zmatení..

Hodnocení:

Knížka byla dobrá.. Ne špatná ale ne skvělá. Jak jsem psala na začátku, prostě oddychovka. Žádné náročné čtení. Druhý díl si přečtu ráda, ale ne proto, že by mě kniha svým napětím a originalitou tak nadchla, ale proto, že chci vědět, jak to dopadne s Tamanim a Laurel :DD