Proč jsem se na knihu vrhla útokem:
Z mně neznámých
důvodu mi série Křídla nechtěně přirostla k srdci. I přes moje docela
záporné, kritické hodnocení mě stále takový tichý hlásek zastrčený někde vzadu
v mé hlavě upozorňuje, že bych tu sérii prostě měla dočíst. A tak mu
naslouchám! Koneckonců byl by asi nesmysl přečíst ze série dva díly a nedočíst ji.
Na Iluze jsem se tedy vrhla vlastně jen z jediného důvodu, který to asi
opodstatňuje všechno: Zvědavost!
Můj názor:
Mně když
nějaká série přiroste k srdci, jsem prakticky ochotná prominout ji všechny
chyby a nedokonalosti. Mám ráda samotnou atmosféru, která z knížek pramení
a dokud se tahle atmosféra nijak zásadně nezmění, můžu celou sérii zhltnout za
pár dní, aniž bych se nějak výrazně bavila, byla napjatá nebo překvapená. A
takhle to funguje u této série. Nikdy neočekávám, že mě bude nějak extra bavit,
nebo na mě vybafne se zápletkou, kterou jsem absolutně neočekávala. Ale těší mě
ta pořád stejná, neochvějná, milá atmosféra, která nás knihami provází.
Byla jsem
překvapená, když jsem dočetla druhý díl, který mě osobně hodně zklamal.
Podvědomě jsem ale tušila, že s trojkou přijde větší napětí a laťka s úrovní
se tak posune o dost víc. Třetí díl pro mě opravdu byl po druhém osvěžením,
protože jeho úroveň se zvedla o hodně víš.
Postavy byly
více snesitelné, Laurel, ačkoli jsem ji nikdy neměla příliš v lásce, mi
tentokrát už nelezla tolik na nervy. Byla více realistická, snažila se dělat
správná rozhodnutí a vědět, co chce. Po celou dobu série se vyvíjel její
charakter a musím říct, že jsem vážně překvapená, kam to s ní dospělo.
To, že není
knížka napsaná z pohledu hlavní hrdinky, tomu taky dodalo další, jiný
pohled na věc. I když nejsem zastánkyní knih, které jsou psané z pohledu dvou
postav, tady mi to nijak nevadilo právě proto, že knížka nebyla napsaná „ich
formou“. Dřív jsem si toho asi spíš nevšímala, ale musím říct: Kdo jste fandou
Tamaniho, Iluze si užijete!
Jsem docela
překvapená, že tentokrát nemám prakticky ani co vytknout. Jistě, byly části,
kdy to skřípalo, byly části, kdy jsem se nudila a byly tam hold i části, kdy
jsem si říkala „Ať už to skončí“. Ale to byly opravdu kratičké části, skoro
bych řekla až nepatrné. Člověk se ani nenaděje a knížku, která na pohled vypadá,
jako obrovská bichle přečte za několik hodin. To je velké plus této série. Je
napsaná čtivou a rychle ubíhající formou, takže člověk ani nemá pořádně čas si
mínusy uvědomit.
Hodnocení:
Ke konci si
autorka nechala opravdu hodně prostoru a po hodně dlouhé době mě překvapila. Jsem
ráda, že další díl vychází už takto brzy, protože se vážně teším, až si přečtu,
jak to skončí. Myslím, že nakonec budeme ještě všichni překvapení, protože
konec této série slibuje něco velkého J.
Pohled na sérii:
Žádné komentáře:
Okomentovat
Moc děkuji za každý komentář!
Prosím, nepoužívejte možnost 'Anonymní', díky! :)