Osud by Aprillyne Pike

Proč jsem se na knihu vrhla útokem

Vzpomínám si, jak jsem se k celé sérii vlastně dostala. Kamarádka měla referát do češtiny a vybrala si (pro mě tehdy ještě naprosto neznámá) Křídla. Podle toho, o čem nám vyprávěla a jak děj popisovala, jsem tehdy jen znuděně koukala a čekala, až nás zvonění na přestávku vysvobodí. Po pár měsících jsem na tu osudnou modrou knížku narazila v knihovně. Tehdy jsem i nad pouhým půjčením dlouho přemýšlela, ale nakonec jsem ji shrábla a doma se do ní pustila. A tak to celé začalo. Moje posedlost začala úplnou náhodou. Díl od dílu jsem byla nadšenější. Série Křídla se stala mojí srdcovou záležitostí. Jak už jsem v jedné recenzi psala. Nebylo to ani tak o tom, že by mě oslnila svým obsahem, ale líbil se mi nápad, zalíbily se mi charaktery a příslib slibného zakončení vznášející se ve vzduchu už od samého začátku.

Můj názor

Nebýt tehdejšího referátu mé kamarádky, ke Křídlům bych se možná ani nedostala. A musím říct, že by to byla veliká škoda. Ať si možná teď budu protiřečit, celou sérii jsem si nesmírně užila. I když jsem na předchozích dílech hledala chyby a po většinou je našla, je to úkol recenzenta-amatéra. Musíme hledat chyby a vytknout je, i když je nám série sympatická a přirostla nám k srdíčku. Poslední díl tetralogie mi to ale nesmírně usnadnil, protože hledat na něm chyby byl pro mě nadlidský úkol.

Jestliže jsem po dobu čtení předchozích tří dílu někdy zapochybovala o autorčině talentu, Osud to všechno smetl ze stolu. Kniha, kterou jsem držela v rukou, mi vůbec nezapadala do statutu série Křídel. Celý obsah, zápletka, propletenost postav, všechno to postoupila na mnohem vyšší úroveň. Když jsem četla, připadala jsem si jako unášená emocionální vlnou. Celá série je na emocích založená, úplně jimi protkaná, ale tento díl mě pohltil. To, jak byl průběh vymyšlený, zašmodrchaný do sebe, že jedině autorka nás dokázala z toho chumlu informací a scén vymotat, bylo naprosto perfektní. Sem to vše směřovalo- všechny tři předchozí díly byly něco jako ticho před bouří.

Když mi kniha přišla, byla jsem si téměř jistá, že mám v hlavě všechny možnosti, jak by mohla skončit. Byla jsem si jistá, že mě autorka nemůže vůbec ničím překvapit. A to byl hned můj první omyl toho dne. Pokusit se zjistit, co autorka chystá? Nemožné! Odtrhnout se od knihy? Nemožné! Na co spát, když můžete číst Osud, že?

Aprillyne Pike se na začátku knihy zmiňuje, že jí kdosi jednou řekl, že kniha by měla mít silný závěr a že ona doufá, že se jí to povedlo. S čistým svědomím můžu potvrdit, že závěr vymyslela skvělý, dechberoucí, plný napětí a zvratů, které by neměly chybět žádné správné knize. Možná si schovávala tenhle výbuch talentu na poslední díl, možná se nás snažila napínat. Ale takto jsem si čtení neužila už hodně dlouho! Nejsem příliš zastánce dobrých konců, kdy se vše vyvrbí přesně podle plánu, ale tady musím udělat výjimku. Krásně dopovězený příběh o přátelství, lásce a statečnosti, který člověka přinutí zamyslet se nad jeho sílou osobnosti.

Hodnocení:

Těžko se mi bude se všemi charaktery a sérií loučit. Zanechala ve mně vzpomínku i jakési poselství, které by měla nést každá kniha. Příběh byl stejně kouzelný jako obálka, plný naděje a vybroušený do posledního puntíku. Po celou sérii čekám, kdy přijde tenhle okamžik. Plné hodnocení jsem si schovávala pro tuhle chvíli, pro poslední díl. Takže tady to je:

10/10

Trailer ke knize: