Proč jsem se
na knihu vrhla útokem

Můj názor:
Příběh nám
začíná v poměrně smutné době, asi tři měsíce potom, co hlavní hrdince
Sille umřeli rodiče. Žije teď pouze se svým bratrem a nově nalezenou babičkou,
která je jí vlastně taky úplně cizí. Začnu tedy tímto začátkem, a jak to na mě
celé působilo hned po přečtení několika stran. Ohromilo mě, jak krásně autorka
vykreslila situaci, kdy se člověk dokáže sblížit s někým doposud sobě
absolutně cizím jen díky tragickým událostem. Jak to lidi buďto sblíží, nebo
naopak odcizí. Celkově atmosféra byla dost temná a příhodná událostem, které se
staly. A ačkoli to bylo ponuré, bylo to výstižné a dobře napsané.

Co se mi
neskutečně líbilo, byly také zásahy do minulosti, na které si já potrpím. Celou
knihou nás doprovází zápisky jedné dívčiny z asi 19. a později i 20. Století.
Postupně čtenář přichází na všechno potřebné, skládá si dohromady informace a
jakžtakž si utváří celkový obraz. Já občas měla až problém všechno to sledovat,
jakoby se informace míhaly kolem mě a já je nemohla zachytit. Možná to chtělo
trochu všechno více objasnit, kniha na na mě čas od času působila dost zmateně.

Silla byla
úplně jiná. Protřelá životem, zkroušená smutkem. Zatímco Nicholas nám ukazoval
svět v zářivějších barvách, Silla se ráda schovávala za masky a uváděla mě
do depresí. Ale divme se. Kdyby člověk prožil to, co ona, taky by mu nebylo do
smíchu.
Hodnocení:
Atmosféra
byla od začátku do konce přesně taková, jak jsem čekala. Už obálka září
temnotou a jiskří magií a přesně takto jiskřivý byl i příběh. Doslova protkaný
kouzly a typicky čarodějnický. Kouzla v té nejčistší formě. Co se mě týče,
byla možná celá ta kompozice až příliš temná a čtenáři s ne zrovna v dobrou
náladou, nebo s nějakými problémy v reálném životě by mohla na
radosti ještě ubrat.
Knihu můžete koupit zde
!Mockrát děkuji nakladatelství Knižní klub za poskytnutí recenzního výtisku!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Moc děkuji za každý komentář!
Prosím, nepoužívejte možnost 'Anonymní', díky! :)