Třicetidenní knihobraní- Kniha, u které jsem si poplakala

Třicetidenní knihobraní je výtvor naší milé VeEee. Na celý červen je připraven menší seznam tématicky zaměřených knížek (např. Kniha, která mě opravdu rozplakala apod.) Na každé zvláštní téma máme přesně dva dny a u každého můžeme zvolit pouze jednu knihu, kterou ale vlastníme.

Nejsem zrovna člověk, který by u každé knihy bulel jako želva, ani u filmů se mi nestává, že bych brečela nad smutným koncem. Pokud je ale příběh dobře postavený, zápletka vyhrocená a je tu opravdu DŮVOD k pláči, potom se zde najde pár knih, kde slzy kapaly. Nepochybně mezi ně patří Hvězdy nám nepřály, kde jsem slzela vážně hodně. Tak energický, veselý i smutný příběh zároveň jsem nikdy nečetla a chuť plakat jsem měla skoro už jen z toho, že někdo něco tak dojemného napsal. Při čtení této knížky jsem se opravdu hodně zamýšlela nad životem a nad tím, co obnáší.


Já se ale rozhodla k tomuto tématu vybrat jinou knihu - dle mého- stejně skvěle napsanou a brilantní, kterou jsem četla nedávno. Tato kniha je Hostitel, která mě dostala a zasáhla snad všechny moje emoční stránky. Byla jsem z ní jak nadšená, tak smutná.

Bylo mi do pláče a často i do hysterického smíchu. Tahle knížka si probojovala cestu k mému srdci, vzpomínkám a slzným kanálkům a proto si titul "Knihy, u které jsem si poplakala" zaslouží.