Lovkyně snů- Vstříc temnotě by Lisa McMann (RECENZE)

Proč jsem se na knihu vrhla útokem: 

Musím říct, že Lovkyně snů je strašně zajímavý kousek. Na jednu stranu v knize najdete spoustu věcí, které vytknete, byli byste schopní celou recenzi prokecat jen zápory, ale na druhou stranu je to ta kniha, která Vás i přes zápory baví. Protože je svižná, oddechová, rychle a hezky se čte a vy si u ní odpočinete. Poslední dobou takových knih nacházím čím dál víc a už ani nevím, jestli to není moje osobní ‚paranoia‘ nebo takový pocit má skutečně z knih více lidí. Každopádně tenhle můj vnitřní pocit mě taky přiměl okamžitě si přečíst i druhý díl Lovkyně. Snad Fragment nezklamal a nachystal pro nás další skvělou knihu.

Můj názor:

Existují knihy špatné a taky existují knihy skvělé. Máme tu ale i něco mezi tím, tzv. zlatý střed, a pokud bych měla Lovkyni snů někam zařadit, určitě to bude tohle místo. Jak už jsem podotýkala v recenzi na první díl, námět je opravdu skvělý a nápad to je poměrně originální. Zpracování mi ale přijde už trochu horší, jakoby ho autorka odflákla. Snažím se to pochopit jinak, ale mám dojem, jako by bylo skoro škoda takového tématu k autorce, která ho napsala jaksi neosobně. Styl psaní je hrozně holý a spíš mi přijde jako scénář, kde je akorát popsáno, kdo kde udělal, jak to udělal a kdy to udělal. Bez jakýchkoli emocí.

Oproti prvnímu dílu, ale druhý byl mnohem lepší. S celkově lepší zápletkou, napínavější a smysluplnější. S postavami jsem byla už trochu seznámená z prvního dílu, takže jsem věděla co od nich čekat. Pořád ale mluvíme o knížce, která je dobrá, ale průměrná. Nemůže se měřit s Vampýrskou akademií, Hunger games nebo Dechem. Na téhle cestě se Lovkyně zasekla někde uprostřed, a i když vidím velký pokrok mezi prvním a druhým dílem, stále to není ono. Nemá to šmrnc.

Celou dobu je asi každému jasné, co se stane na konci, co bude následovat a i když se mě autorka snažila přimět, že bude nějaké překvapení, nakonec jsem skončila akorát zklamaná, že žádný velký zvrat nepřišel. Občas mi přišlo chování postav trochu nepřirozené a neopodstatněné, jako by je na chvíli ‚posedl‘ někdo jiný. Hlavní hrdinové tvoří dohromady sympatický, ale nijak neobvyklý pár. Janie, je klasický outsider, ale přesto se mi zalíbila. Možná je to její mluvou, nebo takovým odtažitým chováním, kdo ví. Cabel je jednoduše Cabel. Typický typ z knih tohoto druhu- tajemný, ale přesto starostlivý.

Hodnocení:

Spousta lidí si Lovkyni snů jako sérii velmi chválí a říkají, že druhý díl je nejlepší. Já osobně doufám, že třetí díl bude ještě o špetku lepší. Řekla bych, že pro náročnějšího čtenáře, který obvykle nečte knížky tohoto druhu, se Lovkyně snů příliš líbit nebude a být jím, sáhla bych po větších fenoménech, jako např. jmenovaná VA a Hunger games. Méně náročnému čtenáři nebo někomu, jako jsem já (někdo, kdo se s knížkami podobného typu často setkává) by se Lovkyně mohla líbit a říkám si, že by se určitě mohla stát i oblíbenou sérií. Celkově jde o věc vkusu a na Lovkyni přesně sedí pořekadlo- nezklame, nenadchne. Další díl si ale určitě přečtu, už jen z toho důvodu, že nemám ráda nedokončené série.

5,5/10

Pohled na sérii:

Zdroj obrázků

Knihu můžete koupit zde

!Moc děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku!