Zobrazují se příspěvky se štítkemSny. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemSny. Zobrazit všechny příspěvky

05 června, 2013

Lovkyně snů- Osudové rozhodnutí by Lisa McMann (RECENZE)


















Proč jsem se na knihu vrhla útokem
Lovkyně snů na mě ze začátku vůbec nepůsobila, jako špatná série. Nápad byl originální, zpracování sice nijak slavné, ale přesto svým způsobem osobité. První dva díly jsem zhltla hodně rychle (hlavně díky čtivosti, malému formátu knih a velikosti písma), takže trojka byla jasná volba na mém to-read listu.

Můj názor:
Druhý díl nám končí v okamžiku, kdy se tuto skutečnost Janie dozvěděla a nyní se svým životem musí naložit tak, jak si myslí, že by bylo nejlepší. Buď může dál ve snech pomáhat lidem a tím pádem oslepnout  a nebo se vzdálí do ústraní, a celý život bude žít v izolaci.
Abych pravdu řekla, z celé knihy a tohoto rozhodování jsem měla takový neodbytně depresivní pocit, který se přese mě převaloval po celou dobu čtení. Osudové rozhodnutí určitě není žádná veselé pozitivní kniha, ale překvapil mě rozsah problému, který do toho autorka vložila a důležitost, kterou tomu naklonila. Z předchozích dílů jsem totiž zvyklá spíš na takové trochu odbyté vyprávění.

V předchozích dílech se vždy jednalo o určitý problém, který měl jasné řešení. Janie i Cabel musely řešit spory, či rozluštit nějaký policejní případ, ale podstata věci byla vždycky v tom, že ke každému problému existuje řešení. Jenže ejhle, přišla trojka a najednou se nám průběh mění. Najednou se před Janie objevuje problém, který se nedá jen tak vyřešit a ona nakonec zjišťuje, že její možnosti jsou jedna horší než druhá. Právě proto je kniha spíš mírně psychologická, než že by byla akční. V tomto díle totiž opravdu není ani stopa po napětí a nebezpečí, příběh tentokrát pojednává o těžkosti lidského rozhodnutí a následků, které na nás díky nim mohou dopadnout. Díky tomu kniha tedy moc nezapadá do celé série, ale zároveň nemůžu tvrdit, že bych si stěžovala, protože popisovat vypjaté situace rozhodně nebyl jeden z autorčiných talentů.

Co se zpracování týče, Lovkyně je napsaná lehce a jednoduše, nenajdeš tady žádné psychologické obraty, emocionální výpady. Celkově věcí, nad kterými by člověk musel přemýšlet je tady dost málo. To je taky jeden z důvodů, proč je kniha hodně čtivá a člověk ji přelouskne raz dva. Mně ale bohužel zrovna tenhle způsob vyprávění vůbec nesedí. Jsem zvyklá, že se v knihách alespoň nějakým způsobem dozvím, co si hrdinka/hrdina myslí, jak určité situace prožívá a na která podněty reaguje. Často se s postavou ráda ztotožním, porovnávám ji s ostatními hrdiny a koukám, jak její chování ovlivňuje ostatní. Jenže u Lovkyně je tohle docela těžké. Styl psaní je tak strohý, že nemáte absolutně šanci rozpoznat mezi řádky nějakou emoci, či snad záblesk pochopení. Tohle mi na knize hodně vadí a právě to je taky důvod, proč bych si už nepřečetla.
 
Jak už jsem psala, bohužel jsem neměla žádnou možnost, jak se s postavami trochu sblížit a dostat se jim pod kůži. Možná, že i díkybohu. Z toho, co jsem pozorovala, mi byli všichni až nepřirozeně nesympatičtí a když nad tím spěšně přemýšlím, snad se ani nenajde postava, kterou jsem si oblíbila. Janie byla neskutečně rozpácaná  jednoduchá. Neuměla se pořádně vyjadřovat, a když už se o něčem vyjádřila, stálo to vážně za to. Grr, tu holku mít po ruce, tak ji snad zabiju! Cabel byl takový beránek, kterého si Janie omotala okolo prstu. Připadal mi dost ne svérázný, takový typický „Kýválek“.

Hodnocení:

Myslela jsem, že zakončení série bude přinejmenším tak dobré, jako druhý díl, ale bohužel jsem byla zklamaná. Tentokrát by mi možná ani nevadilo, že se v knize nic nedělo, přece jen tenhle trochu jinak zaměřený příběh nebyl špatný nápad, ale když se po celou knihu hovořilo a diskutovalo pořád o tom stejném, přestane člověka za chvíli bavit. Po celou dobu čtení série Lovkyně snů jsem si připadala jako v mlze a každičký jediný příběh mi přišel neuvěřitelný a naprosto nereálný.
5/10

Pohled na sérii:

Zdroj obrázků zde
Knihu můžete koupit zde

!Za recenzní výtisk mockrát děkuji nakladatelství Fragment!

25 dubna, 2013

Lovkyně snů- Vstříc temnotě by Lisa McMann (RECENZE)


















Proč jsem se na knihu vrhla útokem: 
LargeMusím říct, že Lovkyně snů je strašně zajímavý kousek. Na jednu stranu v knize najdete spoustu věcí, které vytknete, byli byste schopní celou recenzi prokecat jen zápory, ale na druhou stranu je to ta kniha, která Vás i přes zápory baví. Protože je svižná, oddechová, rychle a hezky se čte a vy si u ní odpočinete. Poslední dobou takových knih nacházím čím dál víc a už ani nevím, jestli to není moje osobní ‚paranoia‘ nebo takový pocit má skutečně z knih více lidí. Každopádně tenhle můj vnitřní pocit mě taky přiměl okamžitě si přečíst i druhý díl Lovkyně. Snad Fragment nezklamal a nachystal pro nás další skvělou knihu.

Můj názor:
Existují knihy špatné a taky existují knihy skvělé. Máme tu ale i něco mezi tím, tzv. zlatý střed, a pokud bych měla Lovkyni snů někam zařadit, určitě to bude tohle místo. Jak už jsem podotýkala v recenzi na první díl, námět je opravdu skvělý a nápad to je poměrně originální. Zpracování mi ale přijde už trochu horší, jakoby ho autorka odflákla. Snažím se to pochopit jinak, ale mám dojem, jako by bylo skoro škoda takového tématu k autorce, která ho napsala jaksi neosobně. Styl psaní je hrozně holý a spíš mi přijde jako scénář, kde je akorát popsáno, kdo kde udělal, jak to udělal a kdy to udělal. Bez jakýchkoli emocí.

LargeOproti prvnímu dílu, ale druhý byl mnohem lepší. S celkově lepší zápletkou, napínavější a smysluplnější. S postavami jsem byla už trochu seznámená z prvního dílu, takže jsem věděla co od nich čekat. Pořád ale mluvíme o knížce, která je dobrá, ale průměrná. Nemůže se měřit s Vampýrskou akademií, Hunger games nebo Dechem. Na téhle cestě se Lovkyně zasekla někde uprostřed, a i když vidím velký pokrok mezi prvním a druhým dílem, stále to není ono. Nemá to šmrnc.

Celou dobu je asi každému jasné, co se stane na konci, co bude následovat a i když se mě autorka snažila přimět, že bude nějaké překvapení, nakonec jsem skončila akorát zklamaná, že žádný velký zvrat nepřišel. Občas mi přišlo chování postav trochu nepřirozené a neopodstatněné, jako by je na chvíli ‚posedl‘ někdo jiný. Hlavní hrdinové tvoří dohromady sympatický, ale nijak neobvyklý pár. Janie, je klasický outsider, ale přesto se mi zalíbila. Možná je to její mluvou, nebo takovým odtažitým chováním, kdo ví. Cabel je jednoduše Cabel. Typický typ z knih tohoto druhu- tajemný, ale přesto starostlivý.

Hodnocení:
Spousta lidí si Lovkyni snů jako sérii velmi chválí a říkají, že druhý díl je nejlepší. Já osobně doufám, že třetí díl bude ještě o špetku lepší. Řekla bych, že pro náročnějšího čtenáře, který obvykle nečte knížky tohoto druhu, se Lovkyně snů příliš líbit nebude a být jím, sáhla bych po větších fenoménech, jako např. jmenovaná VA a Hunger games. Méně náročnému čtenáři nebo někomu, jako jsem já (někdo, kdo se s knížkami podobného typu často setkává) by se Lovkyně mohla líbit a říkám si, že by se určitě mohla stát i oblíbenou sérií. Celkově jde o věc vkusu a na Lovkyni přesně sedí pořekadlo- nezklame, nenadchne. Další díl si ale určitě přečtu, už jen z toho důvodu, že nemám ráda nedokončené série.
5,5/10

Pohled na sérii:

Zdroj obrázků
Knihu můžete koupit zde
!Moc děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku!

09 dubna, 2013

Lovkyně snů- Procitnutí by Lissa McMann (RECENZE)

















Tumblr_mkz7p6ph5b1ron275o1_500_largeProč jsem se na knihu vrhla útokem
Lovkyně snů je zajímavý kousek, který člověka tak nějak uchvátí už na první pohled. Přesněji řečeno, mě určitě uchvátil na první pohled. Abych pravdu řekla, nejsem si úplně jistá, proč jsem z toho kvanta různých fantasy knih sáhla právě po téhle. Můžu to nazývat nutkáním, nebo třeba náhodou. Jediné, co vím určitě je, že tahle série má vážně dobré ohlasy a co jsem kde slyšela, všem se moc líbila, možná právě proto, jsem si ji podvědomě vybrala a přečetla.

Můj názor:
Já myslím, že zdůrazňovat nějakou originalitu, co se začátků YA knih týče je už docela zbytečné. Většinou nás přivítá střední škola, školní lavice a ti starší z nás si můžou zavzpomínat na staré časy. Pro ty z nás, kteří tuto nevelmi oblíbenou instituci stále navštěvují, může být vracení se do ní stále znovu a znovu i ve volném čase trochu ohrané. Stejně tak ohrané je to i pro mě, ale řekněme, že nad tím vždy přivírám oko, protože je vážně těžké nějak se od začátku odpíchnout a vymyslet něco poutavého a čtivého.

Až ke konci jsem se dozvěděla, jak to v tomto světě vlastně všechno funguje a určitě se mi líbil celkový nápad. Lovkyně snů je námět zajímavý a já mám takový pocit, že jsem ho snad nikde jinde ani nezachytila. Možná mě trochu mrzí, že zpracování už zas tak slavné nebylo, ale co se tématu týče, tak určitě přičítám bod k dobru. Sama se o sny docela zajímám (jejich symbolika je často hodně zajímavá) takže mi příběh byl blízký a já si ho užila.

Tumblr_mka3qk5umu1r0i9t4o1_400_largeCo se zpracování týče. Na můj vkus byla celá knížka až příliš rozškatulkovná do jakýchsi odvětví, kapitol a částí, díky kterým mi to celé připadalo takové umělé a až moc naplánované. Nebyla v tom žádná volnost a iniciativa. Příběh byl vyprávěný hrozně zkrátka, bez emocí a stroze. Občas jsem si připadala, že čtu nějaký scénář a jenom se posouvám od jednoho kroku k druhému. Na mě to působilo hrozně ploše a nedůvěryhodně. Měla jsem někdy až pocit, že se sama v nějakém tom snu vznáším.
Naopak pěkně vykreslené byly samotné sny, které byly velkou součástí knihy. Byly správně pomotané a nesmyslné, přesně takové, jaké opravdové sny jsou.

Hodnocení:
Připadala jsem si trochu jako na horské dráze. V jednu chvíli vážně super, poutavý příběh, který měl šťávu a hlavně hlavu a patu. Za chvíli trochu poťouchlý zvrat událostí, při čemž jsem nevěděla, co si o tom mám myslet. To samé postavy. Pro mě to byli úplní cizinci, vůbec jsem je nestačila nijak poznat, nebo si je oblíbit. Jakékoli vztahy mezi nimi byly těžko uvěřitelné až občas iracionální. Vysvětlete mi, jak může postava někomu tak neskutečně věřit, když se ani pořádně neznají a navíc jí k tomu ten dotyčný ani nedal důvod. Působilo to na mě trochu jako takový dívčí naivní románek, který čas od času postrádal vyšší smysl věci. Na druhou stranu bych knížku nazvala ‚knižní jednohubkou‘, protože musím vážně uznat, že se četla skvěle a hlavně rychle. Takže s poutavostí to taky nebylo nijak špatné.

5/10
 Trailer ke knize:

Zdroj obrázků 
Knihu můžete koupit zde

!Mockrát děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku!