Mezi nebem a zemí - Zamilované duše by Stacey Kade (MINIRECENZE)

Zápletka a děj: Čtenáře, kterého zaujal první díl, ale nic zvláštního od něj nečekal, může překvapit, jakou zápletku si autorka tentokrát vybrala. Byla to zajímavá volba a popasovala se s ní celkem slušně. Stále ale příběh zůstává v předvídatelné rovině, kde ho pozorný čtenář snadno prokoukne.
Čtivost: Tato série je v cizině velice úspěšná a tak si říkám, že si musela získat spoustu čtenářů. Sama sebe se někdy zeptám, díky čemu to bylo. Byla kniha čtivá? Byla napínavá? Zaujala postavami? U sebe každopádně mohu vyloučit jednu věc – čtivost. U celé této série mám problém začíst se, někam se ve čtení posunout. Jako by se ani autorka nemohla posunout. Kniha působí zdlouhavě a bez větší akce -, kterou já zde nenacházím – potom následně i nudně.
Atmosféra: Duchařina. Dá se to skutečně shrnout jedním slovem. Kniha se odehrává v reálném (tedy mírně surrealném) světě, kde odpadají víly, upíři a vlkodlaci a tedy i celá magická atmosféra, kterou takové téma může přivést. Autorka je ale poměrně šikovná se slovíčky, tudíž i tady se nemusíte bát, že by Vás atmosféra zklamala.
Autorčin styl: Příběh je jednoduchý. Námět sice taky není nijak revoluční, ale autorka dokáže zaujmout svým stylem. Píše sice jednoduše, ale zajímavě. To je rozhodně jedna z věcí, které na knize zaujmou.
Postavy: Od prvního dílu se toho určitě hodně změnilo, ale mnoho zůstalo stejné. Alona je pořád tak trochu mrcha, ale vzala si další důležitou životní lekci. Naučila se více respektovat lidi kolem sebe, ale i sebe samotnou. Will zjistil, že pátrání v minulosti může přinést spoustu dobrého, ale taky spoustu zmatku. Jeho dobré vlastnosti zase proplavaly o kousek na povrch. Do svého příběhu si autorka vybrala nesmírně rozdílné charaktery a riskovala tím, ale podařilo se jí oba protiklady vybalancovat.

Hodnocení: Jak už jsem psala. Kniha je jednoduchá, námět nijak hvězdný, ale čímsi autorka přece získává davy fanoušků. Ať už je to cokoliv, určitě to zaujme ty, kterým se první díl líbil a druhým také nebudou zklamaní. Za sebe musím bohužel říct, že mi tato série příliš nesedla a na druhém díle se to ukázalo mnohem více, než na prvním.

5,5/10

Knihu můžete koupit zde

Zdroj obrázků weheartit/deviantart

!Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku!

Mezi nebem a zemí- Setkání s duchem by Stacey Kade (RECENZE)

Proč jsem se na knihu vrhla útokem

Hmm… Poslední dobou je čím dál tím těžší, tuhle kolonku vyplnit něčím smysluplným, jelikož si knížky vybírám úplně spontánně a ne většinou má můj výběr nějaký zvláštní důvod. Tentokrát tu ale jeden je! Když jsem se dozvěděla, že Fragment bude vydávat Mezi nebem a zemí, málem jsem vyletěla z kůže překvapením. Knížku jsem už dlouhou dobu okukovala na bookdepository.com ale do anglické verze se mi nijak nechtělo, takže české vydání přišlo naprosto skvěle načasované!

Můj názor:

Když k Vám přijde nějaký Váš známý a řekne Vám, že pro Vás má dvě zprávy, jednu dobrou a jednu špatnou, kterou si vždycky vyberete jako první? Já osobně vždycky sahám po špatné, protože ji chci mít jako první z krku, abych se mohla radovat z té dobré. A stejně tak bude vypadat i dnešní recenze na Setkání s duchem. Moje čtení téhle knihy se totiž docela přesně lítalo na stupnici spokojenosti nahoru a dolů, takže i recenzi zahájím nejdříve záporným hodnocením a v druhé polovině se zase zaměřím na klady, díky kterým jsem knížku vůbec dočetla.

Abych knihu dočetla, musím mě v nějakém bodě alespoň trochu zaujmout. Nemusí jít přímo o něco hlavního- jako hrdiny nebo zápletku- může to být maličkost jako prostředí, kde se děj odehrává nebo jen jedna vedlejší postava, která je mi sympatická. Pokud v knize není ani nic takového, obvykle mám velký problém ji dočíst. Když jsem začala číst Setkání s duchem, byla jsem si docela jistá, že tohle bude ten případ knih.

Po pár stranách jsem v tom viděla jen další stereotyp, příběh o světle na konci tunelu, přiblblé roztleskávačce a rádoby gothic klukovi, který si myslí, že z něj kapuce na hlavě dělá tajemného klučinu. Prvních pár stran byly muka- vlastně možná první polovina knihy- kdy se nedělo absolutně (ale absolutně) nic. Byl to vážně dlouhý a pomalý rozjezd a já se jednoduše nemohla začíst. Postavy mi připadaly moc umělé, takové loutky, kterým autorka nevdechla život. Příběh mě nijak nezaujal, protože to byla jen jedna další duchařina v dlouhé řadě.

Pomalu se dostávám k té pozitivní části. Jak už jsem psala, první polovina knihy byla naprosto o ničem- s postavami se člověk teprve seznamoval, dějová linka odpovídala spíš deníku blondýnky a gothica než opravdové knížce. Ale přišel bod zlomu- asi v polovině knihy- kdy mě to konečně začalo brát. Z urputně nudného se stalo hezky pohodové a z umělých postav příjemné charaktery, které jsem si nakonec docela oblíbila. Dočkala jsem se dokonce i nějakého toho napětí a romantiky, což bylo docela příjemné překvapení. Příběh vyprávěný dvěma hlavními hrdiny je už teď docela častý a tak se mi už začíná docela okoukávat, ale tady to nemělo na kvalitu knihy nijak zvláštní význam. Určitě jsem byla překvapena milým  prostředím, kde se kniha odehrávala a že tentokrát nešlo o žádnou záchranu lidstva, nebo nějak jinak život ohrožující zápletku, jsem s radostí přivítala.

Hodnocení:

Knížka má své světlé momenty a- přiznejme si to- i ty méně světlé. Rozhodně nebudu tvrdit, že by to se mnou nějak zamávalo a stala bych se okamžitě Team Alona a Will, ale byla to příjemná oddechovka, která nenadchne, ale ani neurazí. Pohodové prostředí knihy se mi líbilo opravdu hodně a upřímně se těším, až si přečtu další díl. 

6,5/10

Zdroj obrázků zde

Knihu můžete koupit zde

!Mockrát děkuji nakladatelství Fragment ta poskytnutí recenzního výtisku!

Mediátor- Krajina plná stínů by Meg Cabot

Proč jsem se na knihu vrhla útokem

Abych pravdu řekla, od Meg Cabot jsem do této chvíle ještě nic nečetla. Když samozřejmě nepočítám Princezniny deníky, které jsem četla jako malá. Jsem ostuda, já vím, ale nikdy mi na jejích knihách nepřišlo zas až tak nic výjimečného. A tak, abych toto tvrzení buďto potvrdila nebo vyvrátila, půjčila jsem si u nás v knihovně Mediátora.

Můj názor:

Když se nad tím člověk zamyslí, proč bych si měla vybrat právě Mediátora, z té obrovské hromady knih z knihovny, která hrozím převržením a zasypáním všeho živého v mém pokoji? Proč by si člověk jako já (který nemá ani tucha, o čem kniha doopravdy je) měl vybrat právě ji a ne knihu jen nepřečtenou vrátit do knihovny s tím, že ‚jednoduše nebyl čas‘. Tak já Vám povím proč. Protože nic takového jste jednoduše ještě nečetli.

Hlavní hrdinka se stěhuje do Kalifornie, kde má začít naprosto nový život, vše úplně od nuly, s čistým štítem a bez nálepky cvoka. Už v tuhle chvíli, v tento nepatrný moment přímo po začátku si musíte uvědomit, že je něco jinak než v normálních knihách. Cítíte ten vítr ve vlasech, který hrdinka popisuje? Hřeje Vás sluníčka do zad stejně jako ji? Sdílíte její názor ohledně palem, které tedy v New Yorku nikdy nevídala? Teď jsem si možná přivlastnila nálepku cvoka já, ale hned Vám vysvětlím, co myslím. Tahle knížka Vás jednoduše vtáhne. A ne tím špatným způsobem, kdy se marně pokoušíte dostat ven, tím milým a nenásilným způsobem, kdy si užíváte všeho, co kniha nabízí. Hned při první zmínce o Kalifornii a slunečném počasí jsem nějak začala mít lepší náladu a veškerou krajinu viděla před sebou. Autorčiny mistrovsky vyvedené popisy člověku podporují fantazii, až má sám chuť se v podobné situaci ocitnout taky.

Mediátor je vlastně taková přehlídka všemožných charakterů různých osob. Najdeme tam naducané sportovce, milé kněze bez postranních úmyslů (až má člověk občas pocit, že jsou vážně svatí), nafintěné nány, které nafintěnými nánami zůstávají i po smrti jako duchové a starostlivé rodiče, kteří se snaží úporně přežít den, stejně jako my ostatní. Mně osobně všechny postavy sedly, stejně jako prostředí i linie příběhu.

Hálelůjah. Konec nafrněných hrdinek s nosánky nahoru, strachem o ulomený nehet nebo slabostí pro svalnaté bezmozkové, ‚miluji tě‘ opakující chlapečky. Tahle hlavní hrdinka mi jednoduše sedla. A nešlo o to, že bych se s ní mohla ztotožnit, protože můžu říct, že jsem všechno, co ona nebyla, ale dokázala jsem se do ní vžít a vidět její pohled na věc. Byla svým způsobem velmi výjimečná a to ukazuje i na způsob, jakým nám příběh vyprávěla. Neotřepaně, drze, bez servítek. A tak to má být. Vždyť přece ani my, ve skutečném světě nemluvíme stále slušně a spisovně, taky si občas zanadáváme. Tak proč nám v knihách vnucovat něco jiného?

Hodnocení:

Příběh není ničím zvláštní, ani nijak výjimečný, ale má šmrnc a šťávu, která mě přinutila číst stále dál. Je to poměrně obyčejná kniha, s velmi neobyčejnou hlavní hrdinkou, která svým způsobem pobaví i varuje. V malých dávkách je nám dopřáváno napětí, romantika i nějaká ta záhada. Musím podotknout, že určitě není dobře v knize hledat nějak zvlášť zamotané situace, nebo propletenou zápletku, protože tu tam nenajdete. Pod povrchem se totiž skrývá jen milý příběh, odvyprávěný bravurním způsobem, který jsem si neskutečně užila a myslím, že si ho užije i většina z Vás.

8/10

Pohled na sérii:

Zdroj obrázků

Knihu můžete koupit zde

Anna krví oděná by Kendare Blake (RECENZE)

Proč jsem se na knihu vrhla útokem

Zvěsti o téhle knížce se nesly už dlouhou dobu před tím, než se ji naše české nakladatelství rozhodlo vydat. Já jakožto člověk, který sice anglickým knížkám fandí, ale nečte je (ale snažím se, snažím) jsem o ní tedy podvědomě věděla, ale na druhou stranu to nebylo nic, kvůli čemu bych se do čtení v angličtině pustila. Žánr mi nebyl nijak blízký a anotace mě taky extra neoslovila, takže jsem se o knížku dál nezajímala. Když jsem se ale dozvěděla, že náš úžasný Baronet se ji chystá vydat, zkrátka jsem věděla, že si ji musím přečíst. Najednou mi připadala mnohem zajímavější než dřív.

Můj názor:

Jak jsem psala už na začátku, duchařských příběhů je mnoho, jenže jen málo které dokáží působit reálně a neokázale. Dobrá kniha musí mít něco, co si zapamatujete (pochopitelně, když si přečtete hroznou knihu, zapamatujete si ji taky snadno, ale to už je zase jiný soudek). Knihou nás provází jedinečný autorčin sloh. Troufám si říct, že bych způsob jejího psaní rozpoznala na jakémkoli úryvku. Tuto jedinečnost zřejmě také zajišťuje, že příběh je vyprávěn z pohledu kluka (což je pro nás dívky docela zajímavé) a tak je doprovázen i peprnými hláškami, vtipnými myšlenkami a myšlenkovými pochody, které mi často byly cizí, ale přece jsem se u nich bavila.

Hlavní hrdina nebyl špatný, dokáže čtenáře zmanipulovat naprosto k čemukoli. Cokoli vypustil z pusy, jakákoli myšlenka, co se mu zrodila v hlavě, dokázala jsem mu to věřit. V knize byla pozornost většinu času zaměřená na něj, takže ostatní postavy tvořily jen jakousi kulisu. Byly ploché a nepropracované, autorka je poměrně odbyla.
Čas od času mě mrzelo, že toho o Casovi nevíme víc. Jak vypadá, co má rád, jestli si na vlasy patlá gel. Však víte, co myslím. Mohlo by to trochu prohloubit náš vztah k němu a získat tak větší rozhled a pochopení s jeho postavou.

Čtenáři může ve čtení trochu vadit přímá dějová linie na začátku příběhu. Všechno bylo zaměřeno přímo na Annu, takže příběh mohl působit monotónně. Řešení všech událostí přicházelo postupně a se vším všudy, ale já i přesto musím přiznat, že mi nějakou chvíli trvalo, než jsem se začetla a potom abych pozornost udržela.

Hodnocení:

Anna krví oděná má veškeré předpoklady k tomu zaujmout velký počet čtenářů. Je to oddechové čtení se zajímavým hlavním hrdinou a poměrně originální zápletkou. Pokud bych měla doporučit nějaký jednoduchý hororek, byl by to tento. Ode mě ale kniha vysoké hodnocení nedostane a to proto, že jsem nebyla s to se sžít s hlavním hrdinou a často jsem ani neměla vůli ve čtení pokračovat. 

5/10

Český trailer ke knize:

Zdroj obrázků

Knihu můžete koupit zde

!Děkuji nakladatelství Baronet za poskytnutí recenzního výtisku!