Proč jsem se na knihu vrhla útokem
Nebudu
předstírat, že jsem si Pád přečetla díky Čtení na slepo, kde jsem si knížku vylosovala
už před dlouhou dobou. Bylo to hlavně kvůli tomu, že se mi na aukru nějak
připletla do cesty a jelikož byla na mém to-read listu už nějakou dobu,
rozhodla jsem se jít na to způsobem ‚pokus, omyl‘ a risknout to.
Můj názor:
Pád Vás už
na začátku přivítá zvláštním prostředím- internátní školou Meče a kříže. Tím
tady originalita začíná a bohužel i končí. Moc se mi líbilo vykreslení celého
toho komplexu budov, starého hřbitova i Luciiných spolužáků. Oblíbila jsem si
hlavně všechny vedlejší postavy, které na sebe dost strhávaly pozornost. Nebyly
to jenom tak nějací okolo procházející lidé, ale měli svůj příběh, svoje chyby
a mindráky a právě to (společně s prostředím polepšovny) tomu dodávalo
hezky tajemnou strukturu.
Jak už jsem
podotýkala na začátku, prostředí polepšovny je asi to jediné, které bylo v příběhu
originální. Vážně jsem docela zvyklá na stereotypní vyprávění, i postavy, které
jako by autoři brali přes kopírák, ale co si budeme povídat, co je moc, to je
moc.
Když to
vezmu dokola a dokola, knížka je na celém světě velmi populární, takže si
říkám, že musí mít něco do sebe. Mně ale připadalo, že je to jen obměna všech
dnešních knih pro mládež (ale co dnes není, že?) a potom už jde jen o to, který
z debutů si najde více fanoušků. Dle mého, by knížce neuškodilo něco
trochu exotického a neočekávaného.
Luce mi byla
mírně nesympatická a pořád jsem měla pocit, že se v ní sváří všechny
vlastnosti, které u hlavních hrdinek nemám ráda. To jak mluvila a přemýšlela,
mi bylo těžce proti srsti. Jednoduše jsem si nemohla pomoct, ale myslím, že
člověk v její situaci by se zachoval naprosto jinak.
Cam byl
poměrně charismatický a mně asi nejsympatičtější. Většinu času jeho chování
nebylo postavené na hlavu, což jsem po zkušenostech s Luce docela ocenila.
Daniel nebyl
jako hlavní hrdina vyloženě špatný (typický tajemný chlápek, kterého najdeme už
snad v každé knížce), ale zdá se mi, že působil až příliš důležitě.
Hodnocení:
Občas mi
připadalo, jako by autorka už honem spěchala, aby knížku dopsala. Musí se knize
ale nechat, že byla oddechová a nenáročná, takové jednodenní čtení mezi něčím
náročnějším. Líbilo se mi propojení minulosti s knižní přítomností, to je
něco, co mě vždycky dokáže uchvátit. Styl psaní taky nebyl vůbec marný a Lauren
Kate má každopádně velký talent, ale mohla by postavám dopřát trochu více
emočního vyžití, příběh trošku rozvinout a poskytnout nám více detailů, díky
kterým by čtení dávalo větší smysl. Jak říkám, slohově v pořádku, ale
příběhově to mohlo být lepší. Knížku bych doporučila lidem, kterým se líbil
Zavržený, možná i Stmívání a Zář.
6,5/10
Původní trailer ke knize:
Pohled na sérii:
Zdroj obrázků
Knihu můžete koupit zde