Avena: Skrytá by Marienne Curley (RECENZE)

Proč jsem se na knihu vrhla útokem:

Avena: Skrytá mě zaujala hned v prvním momentě, kdy jsem se dozvěděla, že ji bude Jota vydávat. Obvykle mou pozornost připoutá každá Young Adult kniha, ale zda si ji přečtu rozhodne především to, zda mě něčím zaujme. Skrytá má každopádně velmi nápadnou a nápaditou obálku, kterou člověk nemine a hádám, že spolu s popisem děje se pro čtenáře fantasy Young Adult literatury stává téměř neodolatelnou. Pro mě se každopádně neodolatelnou stala.

Můj názor:

První dojmy byly všelijaké. Po prvních stranách Vás praští do nosu fakt, že začátek téměř dokonale kopíruje úvod všech paranormálních sérií. Začala jsem mít strach, že půjde v podstatě o to stejné, jako v každé anděly zahlcené sérii, kupodivu, ale Avena měla něco, co například Pád (andělská série od autorky Lauren Kate) postrádal. A to velice výjimečnou atmosféru a, jak se dozvíte v knize později, i poměrně originální zápletku. Myslím, že nejednoho čtenáře překvapí, kam se nakonec děj stočil.

Avena: Skrytá je opět jednou z knih, které jsou vyprávěny z pohledu dvou hlavních hrdinů- věčného smolaře Jordana a nadané, neobvykle silné a rychlé dívky Ebony. Tento způsob vyprávění se už docela rozmohl, ale v této knize se mi líbilo, že příběh nebyl vyprávěný z úhlu dvou hlavních aktérů, ale jeden z nich, jako by příběh jen z povzdálí sledoval. Autorka zahrnula do knihy úhel pohledu jedné jakoby vedlejší postavy, díky které jsme měli představu, jak asi odvěký boj dobra a zla musí připadat někomu naprosto cizímu tomuto prostředí.

Autorka si velmi pěkně pohrávala s vytvořením celkové atmosféry kolem andělů a zahrnula je hezkou rouškou tajemství. Jak sama anotace říká, andělé zde nejsou dokonalé bytosti zahalené bílým světlem, ale spíš se podobají lidem a nejsou jim cizí také některé záporné emoce. Naopak temná strana této společnosti je skutečně temná, i když zde probleskují momenty, kdy si člověk říká, že zlý člověk je často jen zoufalý a neschopný nalézt jinou cestu, než tu temnou.

Bohužel ale byla kniha dost táhlá a do dvousté strany poměrně nezajímavá. Nějaké ta akce se objevila opravdu až tak ve druhé třetině, kde ale opravdu o napětí nebylo nouze. Do té doby se děj pomalu rozjížděl a tak měl člověk více možností všímat si nedokonalostí. Často mi vyprávění přišlo příliš zdlouhavé, někdy naopak useknuté a v mnoha momentech těžko uvěřitelné.

Co se postav týče, Ebony nebyla nijak nesympatická, ale nepřišla mi ani zajímavá. Často jsem její chování nechápala a kroutila jsem hlavou nad autorčiným naprosto nulovým emočním vyžitím. Obemyká ji spoustu tajemství (což byla také jedna z věcí, které mě udržely při čtení v první polovině) a i když tyto tajemství občas vyznívají zmateně a překombinovaně, mají zde svůj význam. Člověk se skutečně na konci dozví vše, co je důležité, nebojte.

Jared je trochu naivní a na rozdíl od Ebony mi jeho chování čas od času lezlo na nervy. Nebyl to určitě jeden z těch oslnivých mužských hlavních hrdinů s pořádnou jiskrou, kteří Vám padnou do oka hned v prvním okamžiku a vy omdléváte touhou mít takového klučinu i doma. Zkrátka průměrný kluk s prostoduchými sny a podivnou minulostí.

Hodnocení:

Nakonec už bych jen chtěla říct, že ačkoli začátek knihy mě nijak neoslnil, konec a závěrečná scéna mi to plně vynahradily a s radostí musím potvrdit, že kniha předčila má očekávání. Konec si myslím, že byl solidní a díky němu mám teď pořádnou chuť hned se pustit do druhého dílu (který ještě ale bohužel nevyšel ani v AJ). Avena: Skrytá je mírně nadprůměrná andělská kniha, s jiskřivou atmosférou, obyčejnými hrdiny a často zmiňovaným odvěkým bojem dobra a zla, která určitě stojí za přečtení.

6/10

Zdroj obrázků

Knihu koupíte zde

!Mockrát děkuji nakladatelství Jota za poskytnutí recenzního výtisku!

Zář by Alexandra Adornetto (RECENZE)

Proč jsem se na knihu vrhla útokem

Musím přiznat, že až v poslední době slýchám na tuto knihu dost negativní reakce. Když jsem si ji totiž vybírala k Vánocům, příliš recenzí jsem na ni neviděla a také se o ní dost mluvilo, takže jsem předpokládala, že to bude pecka. Anotace taky nevypadala zas tak špatně a tak když jsem pod stromečkem uviděla další hranatý balíček, byla jsem vážně ráda. Ke knize jsem se dostala asi až o tři měsíce později a k recenzi, no… asi o další dva.

Můj názor:

Po pravdě, vůbec jsem neplánovala Zář recenzovat, protože jsem ji četla v době, kdy jsem recenze nepsala na úplně každou přečtenou knihu a navíc jsem si říkala, že když bude na světě o jednu zdrcující recenzi míň, také se nic nestane. Jak se ale ukázalo, někteří z Vás čtenářů jsou opravdu masochisté, a touží po negativní recenzi. A co já bych pro Vás neudělala, že? Takže dnes přicházím s mírně brutálním a shazujícím názorem na knihu, kterou už si vážně víckrát nepřečtu.

Celá recenze by se dala shrnout jen do pár slov a byla by to slova nepěkná. Kdybych měla alespoň některá z nich vypsat: neoriginální, naivní, přeslazený příběh s ještě neoriginálnějšími, naivnějšími a přeslazenějšími hlavními hrdiny. Musím říct, že bezprostředně po dočtení jsem z toho zase až tak špatné pocity neměla, jednoduše další z těch méně povedených knih, ale teď, když se mi to pořádně proleželo v hlavě a mám načteno zase o trochu víc, vidím, jak nedomyšlený příběh vlastně byl.

Co se týče andělského tématu. Po většinu času je mi skutečně jedno, o jaké nadpřirozené bytosti čtu. Zda má rohy, ocas, ostré zuby nebo křídla a svatozář je mi celkem jedno. Ale přesvědčila jsem se, že ty typicky andělské série často stojí za prd. Proč? Andělé mají být čisté, nevinné, dobro chtivé bytosti- co jsem ale viděla v této knize, byly spíše naivní, rádoby vtipné a nápomocné malé potvůrky, ze kterých se mi kazily zuby. A to nemluvím pouze o hlavních postavách- andělech, u těch by se to ještě dalo mírně akceptovat. Když jsem viděla, jak se chovají veškeré jiné postavy (i kluci), jak sladce promlouvají, jaké prostoduché představy jim omývají mozečky. Bylo to vážně docela k popukání… nebo k pláči.

Když bych se měla bavit o dějové linie, myslím, že bych ji popsala doslova: hrůza. Vážně, odvěký boj dobra a zla je sice fajn, ale podat to až v takové formě mi přišlo trochu přitažené za vlasy. Po celou dobu knihy se nedělo absolutně nic, hlavní postavy spolu akorát pořád cukrovaly a mluvily o tom, jak spolu nemohou být. Když teď pomyslím na konec knihy, kdy přišlo jakés takés vyvrcholení příběhu, docela se popadám za břicho. Konec vystřižený jak z vážně špatné telenovely, kdy každá jediná věc dopadla naprosto podle mého očekávání. Nebyla v tom ani špetka (ani špetka!) nějakého napětí, nedej bože aby snad něco nedopadlo jinak než happy-endově.

Hodnocení:

Jsem sice člověk, který nemá rád nedokončené série a tak si i tu nejméně povedenou chce dočíst, ale tady asi udělám výjimku. Vůbec nemám chuť hrnout se do druhého dílu (Zásvětí), protože tohle bylo vážně něco nezvykle špatného. Tak nezáživný příběh jsem vážně nečetla už delší dobu a říkám si, že pokud můžete, možná se raději vyhněte Záři obloukem, protože bych řekla, že je až skoro škoda za takovou knihu utrácet.

Musím ale podotknout, že autorka Alexandra Adornetto byla velice mladičká, když knihu psala, takže třeba budou další díly o něco lepší, nebo dokonce další série, kterou se rozhodne napsat. 

5/10

Trailer ke knize:

Pohled na sérii:

Zdroj obrázků

Knihu můžete koupit zde

Pád by Lauren Kate (RECENZE)

Proč jsem se na knihu vrhla útokem

Nebudu předstírat, že jsem si Pád přečetla díky Čtení na slepo, kde jsem si knížku vylosovala už před dlouhou dobou. Bylo to hlavně kvůli tomu, že se mi na aukru nějak připletla do cesty a jelikož byla na mém to-read listu už nějakou dobu, rozhodla jsem se jít na to způsobem ‚pokus, omyl‘ a risknout to.

Můj názor:

Pád Vás už na začátku přivítá zvláštním prostředím- internátní školou Meče a kříže. Tím tady originalita začíná a bohužel i končí. Moc se mi líbilo vykreslení celého toho komplexu budov, starého hřbitova i Luciiných spolužáků. Oblíbila jsem si hlavně všechny vedlejší postavy, které na sebe dost strhávaly pozornost. Nebyly to jenom tak nějací okolo procházející lidé, ale měli svůj příběh, svoje chyby a mindráky a právě to (společně s prostředím polepšovny) tomu dodávalo hezky tajemnou strukturu.

Jak už jsem podotýkala na začátku, prostředí polepšovny je asi to jediné, které bylo v příběhu originální. Vážně jsem docela zvyklá na stereotypní vyprávění, i postavy, které jako by autoři brali přes kopírák, ale co si budeme povídat, co je moc, to je moc.

Když to vezmu dokola a dokola, knížka je na celém světě velmi populární, takže si říkám, že musí mít něco do sebe. Mně ale připadalo, že je to jen obměna všech dnešních knih pro mládež (ale co dnes není, že?) a potom už jde jen o to, který z debutů si najde více fanoušků. Dle mého, by knížce neuškodilo něco trochu exotického a neočekávaného.

 

Luce mi byla mírně nesympatická a pořád jsem měla pocit, že se v ní sváří všechny vlastnosti, které u hlavních hrdinek nemám ráda. To jak mluvila a přemýšlela, mi bylo těžce proti srsti. Jednoduše jsem si nemohla pomoct, ale myslím, že člověk v její situaci by se zachoval naprosto jinak. 

Cam byl poměrně charismatický a mně asi nejsympatičtější. Většinu času jeho chování nebylo postavené na hlavu, což jsem po zkušenostech s Luce docela ocenila.

Daniel nebyl jako hlavní hrdina vyloženě špatný (typický tajemný chlápek, kterého najdeme už snad v každé knížce), ale zdá se mi, že působil až příliš důležitě.

Hodnocení:

Občas mi připadalo, jako by autorka už honem spěchala, aby knížku dopsala. Musí se knize ale nechat, že byla oddechová a nenáročná, takové jednodenní čtení mezi něčím náročnějším. Líbilo se mi propojení minulosti s knižní přítomností, to je něco, co mě vždycky dokáže uchvátit. Styl psaní taky nebyl vůbec marný a Lauren Kate má každopádně velký talent, ale mohla by postavám dopřát trochu více emočního vyžití, příběh trošku rozvinout a poskytnout nám více detailů, díky kterým by čtení dávalo větší smysl. Jak říkám, slohově v pořádku, ale příběhově to mohlo být lepší. Knížku bych doporučila lidem, kterým se líbil Zavržený, možná i Stmívání a Zář.

6,5/10

Původní trailer ke knize:

Pohled na sérii:

Zdroj obrázků

Knihu můžete koupit zde

Dcera kostí a dýmu by Laini Taylor (RECENZE)

Proč jsem se na knihu vrhla útokem:

Dceru kostí a dýmu jsem měla v merku už strašlivě dlouhou dobu. Young Adult knih je v poslední době hrozné množství a tak jednoduše nestíhám číst všechno, co zrovna vyjde nebo vyšlo. U téhle krásky jsem ale úplně jistě věděla, že musí být na seznamu mých přečtených knih. Nejen, že se děj odehrává v Praze, což je u zahraničních knih docela neobvyklé, ale odvěký boj dobra a zla je mi prostě blízký. A tak když se konečně uvolnila v knihovně, chňapla jsem po ní rychleji, než někomu vůbec stačila přijít do zorného pole.

Můj názor:

Knihy v žánru fantasy už se skoro vůbec nepodobají těm původním, opravdovým ‚fantasy‘ jako je třeba Pán prstenů, Hra o trůny nebo Eragon. Žánr Young Adult se od těchto děl odtrhl a prorazil si vlastní cestu. Doprovázejí ho sice podobné prvky, které jen tak nezmizí, ale usadilo se v něm i cosi novodobého, co obsahuje teď už většina fantasy knih pro mládež. Mladá dívka, tajemný chlapec, osudová láska a jak už jsem psala, odvěký boj dobra a zla. V jisté míře už je to otravné, ohrané a neoriginální, na druhou stranu takové příběhy většinou vyhledáváme, protože doufáme, že se mezi těmi tisíci najde jeden, který se nám do srdce vtiskne právě proto, že si i mezi těmi spousty našel cestu ven z jednoho chumlu a vynikl tak něčím jedinečným.

A takový je i příběh o Karou, dívce, která vyrůstala mezi chimérami, bytostmi zla. Už od začátku z knihy srší jakási odlišnost a i atmosféra při čtení mi připadala podivně jiná. Jako by to v místnosti jiskřilo očekáváním. Pokud tuto atmosféru taky vycítíte, tak po chvíli jednoduše přestanete hledat nějaké chyby, nebo podobnosti s jinými knihami. Recenzenti na chvíli vypnou mozek recenzenta a zapojí mozek čtenáře, prostého čtenáře, který knihu po dočtení nemusí hodnotit. A vyplatí se to, věřte mi. Pokud knize dáte šanci, je tu velká šance, že objevíte něco skvělého, co si ponesete ještě dlouhou dobu s sebou.

Svět chimér a andělů (jakkoli může být otřepaný) měl neocenitelné kouzlo a já si říkám, že z Young Adult knih byl tento svět propracovaný snad nejdokonaleji. Každá částečka byla protkána kouzlem, legendami a prastarými pověstmi, které celý příběh doplňovaly. A že mu to přidalo na reálnosti a efektivitě.

Byla jsem příjemně překvapená z celého vykreslení vztahu mezi chimérou a andělem. Karouina zdrženlivost a prudká povaha vs. Andělské kouzlo tajemného mladíka. Autorka neuspěchala žádný z momentů vzájemného jiskření mezi těmi dvěma. Tahle láska, ten vztah co mezi nimi vznikl, byl na hony vzdálený od ‚věčné lásky‘ která pohlcuje téměř každou knížku pro teenagery. Tohle mělo hloubku, opodstatnění a uvěřitelnost. Znělo to a bylo to opravdové, téměř skutečné.

Hodnocení:

Dcera kostí a dýmu je příběh, který si buď Vaše srdce získá, nebo ne. Neocitnete se nikde mezi. Z vlastních zkušeností mohu říct, že pokud Vám právě tento příběh přijde v chuť, nebudete moci dlouhou dobu najít nic podobného. Ohromí Vás nádherně zpracovaný příběh opletený povídačkami a legendami, do jehož struktury autorka bravurně zapracovala jak lásku k blízké osobě, tak i lidem, kteří nás vychovali.

9/10

Původní trailer:

Zdroj obrázků

Knihu můžete koupit zde

Zavržený by Becca Fitzpatrick (RECENZE)

Proč jsem se na knihu vrhla útokem

Na tuhle otázku dokážu tentokrát i jednoduše odpovědět. Poslední dobou často zavítám do knihoven a většinou si odsud i něco odnesu. I pro mě to bývá obvykle překvapivé, protože jsem byla zvyklá, že naše malá městská knihovna nabízí maximálně pár slušných čtivých kousků a jinak nic. No, v několika posledních týdnech jsem se ale přesvědčila, že jsem zřejmě hledala na špatných místech. Pomalu se dostávám k pointě, nebojte. Takže si v pátek tak projíždím očima poličky ve fantasy sekci a co nevidím- Zavržený. Hned po knížce hrábnu, aby mi ji náhodou někdo nestačil ukradnout, a už se přesvědčuju, že je to první díl ze série. Koneckonců ani já (a to jsem si myslela, že mám přehled) nevím o všech dílech každé série :).

Můj názor:

Příběh nám začíná klasickým způsobem na střední škole, kde hned po začátku dochází k nějakému zvratu nebo změně. Nic, co bychom neznali, že. Hlavní hrdinka má nejlepší kamarádku, samozřejmě jsou úplně odlišné, ale přitom si skvěle rozumí- taky známe. Na scénu přichází záporák a svým temným kouzlem se snaží vetřít do přízně ustrašené, nevinné a zdánlivě rozumné hlavní hrdince. Do této doby bych mohla říct, že je to scénář jako přes kopírák, jímž začíná většina Young Adult knih. Ale příběh, který začínal velmi obvykle a obyčejně se nakonec rozvinul v cosi poutavého, co jednoduše mělo kouzlo.

V první řadě mě zarazil poměrně zajímavý výběr jmen. Často se setkáváme s všelijakými Lucasi a Davidy a tak je neobvyklé, že by se nějaký autor pokusil trochu zalovit v paměti a vylovit něco zajímavějšího a neobvyklejšího. Tohle byl tedy jeden z kladných bodů hned ze začátku.

Po stránce stylistické a gramatické jsem byla překvapená výběrem písma a taky mezerami mezi jednotlivými řádky. Byl to asi jeden z důvodů, proč se kniha četla tak rychle, protože jedna strana v Zavrženém by se zřejmě rovnala půl straně v jiné knize. Každopádně výběr byl zajímavý a nemůžu říct, že by mi cokoli vadilo. Četlo se to dobře, jakékoli změny písma nebo kurzíva- vše bylo v pořádku.

Patche jsem si oblíbila už na začátku. Jak říkám, já mám záporáky ráda a dokud to nejsou takové ty nahrazeniny, které vyměknou hned po prvním holčičím kukuči, tak se mi snad nikdy nestalo, že by se mi v knize zhnusili. Patch byl skvěle ztvárněn, čtení dialogů s ním mě bavilo a celkově mi přirostl k srdci.

Nora mi byla až nepřirozeně podobná a občas mi připadalo, jakoby ji autorka psala podle mé osoby. Shledávala jsem se v ní a rozhodnutí, která dělala a myšlenkové pochody, co se jí šířily hlavou mi přišly nesmírně povědomé. V tomhle případě tedy taky můžu říct, že to nebyla jedna z těch, které se opakovaně nechávají zachraňovat a v hlavě to měla srovnané. Kdybych to shrnula- fajn hlavní hrdinka, se kterou se dalo v pohodě vyžít.

 

Příběh byl skvěle vykreslen- chytlavě použité každé slovíčko takže jsem zrak měla přilepený na stránkách. Nemůžu si stěžovat, protože jsem si čtení užívala nad míru- mělo to jiskru, překvapivost, vášeň a jakousi poutavost. Příběh byl mírně šmrncnutý detektivní zápletkou, která fantasy knize dodala napínavost. Přesto jsem ale konec čekala více vzrušující a tentokrát bych ocenila, kdyby byl i více otevřený.

Hodnocení:

Zavržený mě dostal, to se musím přiznat. Spousta lidí si tuhle sérii oblíbilo a já se s radostí přidávám mezi ně. Autorka se odklonila od toho ‚andělského‘ normálu a přinesla něco nového a neokoukaného. Zavržený mě zatlačil kamsi do kouta, protože ještě teď ani pořádně nevím, co si o něm myslet. Jedno vím ale určitě- můj názor na knížku je pozitivní- nepostrádala totiž vtip, napětí, lásku a nebezpečí. 

8/10

Trailer ke knize:

Pohled na sérii:

Knihu můžete koupit zde.

Zdroj obrázku zde.