Proč jsem se
na knihu vrhla útokem
Musím
přiznat, že až v poslední době slýchám na tuto knihu dost negativní
reakce. Když jsem si ji totiž vybírala k Vánocům, příliš recenzí jsem na
ni neviděla a také se o ní dost mluvilo, takže jsem předpokládala, že to bude
pecka. Anotace taky nevypadala zas tak špatně a tak když jsem pod stromečkem
uviděla další hranatý balíček, byla jsem vážně ráda. Ke knize jsem se dostala
asi až o tři měsíce později a k recenzi, no… asi o další dva.
Můj názor:
Po pravdě, vůbec
jsem neplánovala Zář recenzovat, protože jsem ji četla v době, kdy jsem
recenze nepsala na úplně každou přečtenou knihu a navíc jsem si říkala, že když
bude na světě o jednu zdrcující recenzi míň, také se nic nestane. Jak se ale
ukázalo, někteří z Vás čtenářů jsou opravdu masochisté, a touží po
negativní recenzi. A co já bych pro Vás neudělala, že? Takže dnes přicházím s mírně
brutálním a shazujícím názorem na knihu, kterou už si vážně víckrát nepřečtu.
Celá recenze
by se dala shrnout jen do pár slov a byla by to slova nepěkná. Kdybych měla
alespoň některá z nich vypsat: neoriginální, naivní, přeslazený příběh s ještě
neoriginálnějšími, naivnějšími a přeslazenějšími hlavními hrdiny. Musím říct,
že bezprostředně po dočtení jsem z toho zase až tak špatné pocity neměla,
jednoduše další z těch méně povedených knih, ale teď, když se mi to
pořádně proleželo v hlavě a mám načteno zase o trochu víc, vidím, jak
nedomyšlený příběh vlastně byl.
Co se týče
andělského tématu. Po většinu času je mi skutečně jedno, o jaké nadpřirozené
bytosti čtu. Zda má rohy, ocas, ostré zuby nebo křídla a svatozář je mi celkem
jedno. Ale přesvědčila jsem se, že ty typicky andělské série často stojí za
prd. Proč? Andělé mají být čisté, nevinné, dobro chtivé bytosti- co jsem ale
viděla v této knize, byly spíše naivní, rádoby vtipné a nápomocné malé
potvůrky, ze kterých se mi kazily zuby. A to nemluvím pouze o hlavních
postavách- andělech, u těch by se to ještě dalo mírně akceptovat. Když jsem viděla,
jak se chovají veškeré jiné postavy (i kluci), jak sladce promlouvají, jaké prostoduché
představy jim omývají mozečky. Bylo to vážně docela k popukání… nebo k pláči.
Když bych se
měla bavit o dějové linie, myslím, že bych ji popsala doslova: hrůza. Vážně,
odvěký boj dobra a zla je sice fajn, ale podat to až v takové formě mi
přišlo trochu přitažené za vlasy. Po celou dobu knihy se nedělo absolutně nic,
hlavní postavy spolu akorát pořád cukrovaly a mluvily o tom, jak spolu nemohou
být. Když teď pomyslím na konec knihy, kdy přišlo jakés takés vyvrcholení
příběhu, docela se popadám za břicho. Konec vystřižený jak z vážně špatné
telenovely, kdy každá jediná věc dopadla naprosto podle mého očekávání. Nebyla
v tom ani špetka (ani špetka!) nějakého napětí, nedej bože aby snad něco
nedopadlo jinak než happy-endově.
Hodnocení:
Jsem sice
člověk, který nemá rád nedokončené série a tak si i tu nejméně povedenou chce
dočíst, ale tady asi udělám výjimku. Vůbec nemám chuť hrnout se do druhého
dílu (Zásvětí), protože tohle bylo vážně něco nezvykle špatného. Tak nezáživný příběh
jsem vážně nečetla už delší dobu a říkám si, že pokud můžete, možná se raději
vyhněte Záři obloukem, protože bych řekla, že je až skoro škoda za takovou
knihu utrácet.
Musím ale podotknout, že autorka Alexandra Adornetto byla velice mladičká, když knihu psala, takže třeba budou další díly o něco lepší, nebo dokonce další série, kterou se rozhodne napsat.
5/10
Trailer ke knize:
Pohled na sérii:
Zdroj obrázků
Knihu můžete koupit zde